Situace okolo pochybností týkajících se nákupu raketových kompletů RBS-70 zřejmě není ojedinělou. Security magazín zjistil, že stejné manipulace s daty se týkají i nákupu systému řízení palby dělostřelectva. Ministerstvo obrany aktuálně prosazuje nákup systému ODIN, který je vyvinut pouze pro systémy NATO, ale není kompatibilní s ráží 152 mm českých houfnic DANA ani není zatím připraven k řízení palby minometů ráže 120 mm. Zavedení relativně nového ODINu do české armády by tak znamenalo další investice, se kterými ale nákup nepočítá.
V programu akvizic Armády České republiky je počítáno nejprve s pořízením nového systému řízení palby dělostřelectva (SŘP-D) za zhruba jednu miliardu korun a potom i s nákupem nových děl kompatibilních se systémem NATO, tj. s ráží 155 mm. Současně české Ministerstvo obrany plánuje využít nový systém řízení palby i pro stávající houfnice ráže 152 mm Dana určeně po nákupu nových houfnic pro aktivní zálohy. Plán MO ČR jako takový je potud v pořádku. Kolem nákupu SŘP-D se ale ukazuje, že podmínky výběru konkrétního systému jsou šity na míru právě systému ODIN. V dokumentaci marketingové studie byly uvedeny závažné chyby o ostatních systémech tak, aby mohl být vybrán pouze ODIN.
Psali jsme: Bude to SAAB za každou cenu, upravíme data
Logiku v pořízení ODINu hledat nelze. Pokud má být SŘP-D nejprve instalován na současná děla, tj. na DANy, a teprve poté na nová děla NATO, pak musí být SŘP-D nejprve kompatibilní právě s DANami. Ty ale používají ráži 152 mm, kterou systém ODIN neumí a musel by být nákladně upraven. Úpravu by armáda samozřejmě musela zaplatit a částky za úpravu mohou jít až do stovek milionů korun, nehledě na roky vývoje a zkoušek. Stejná situace bude následovat, pokud bude SŘP-D nejprve integrován nová děla ráže NATO a teprve poté na DANy aktivních záloh.
Podle zdrojů Security magazínu mělo dojít ke schůzce zástupce firmy Omnipol Františka Komrsky s ředitelem odboru vyzbrojování pozemních sil Tomášem Dvořáčkem, jehož výsledkem mělo být „rozhodnutí“ o pořízení právě ODINu. Nákup ODINu pak měl být prezentován náměstku ministra obrany Danielu Koštovalovi jako jediná možná varianta, kterou armáda může mít. Na základě toho pak byla zmanipulována marketingová studie. Opakuje se tedy stejná situace jako u nákupu raketových systémů RBS-70 NG od švédské firmy SAAB, kdy došlo k manipulaci dat v neprospěch moderního systému Mistral-3 od zbrojovky MBDA. ODIN vyrábí norská zbrojovka Kongsberg, kterou v České republice zastupuje právě Omnipol.
Pan Dvořáček ve svém snažení zašel tak daleko, že pak zadal přímo Vojenskému Technickému Ústavu Pozemního vojska zadání, aby zpracoval do konce roku 2018 technické podklady pro implementaci SŘP ODIN do výzbroje AČR. Přitom rolí Vojenského technického ústavu by v této fázi mělo být pouhé posouzení výsledků marketinkového průzkumu provedeného Dvořáčkovou sekcí, tj. posouzení vhodnosti několika SŘP dělostřelectva. Jenže Sekce vyzbrojování pozemního vojska vedená T. Dvořáčkem nejenže předem vyloučila všechny potencionální uchazeče a navrhla pouze SŘP ODIN, ale ještě k tomu trvá na urychleném zapracování studie SŘP pro AČR. Je tedy otázkou proč pan Dvořáček trvá pouze na SŘP ODIN a kam tolik se vším pospíchá. Zřejmě to bude tím, že nový ministr obrany Metnar bude přeci jen ostražitější na práci svých úředníků a již se nenechá jen tak manipulovat jako jeho předchůdci.
Psali jsme: Severská chobotnice Omnipolu na obraně
S DANami se přitom počítá pro aktivní zálohy. Pokud by se pořídil SŘP-D nekompatibilní s DANami, pak dojde k faktické likvidaci prvků palebné podpory aktivních záloh. Na trhu je přitom k dispozici minimálně polský systém TOPAZ, který funguje jak na ráží 152 mm, tak na systémech NATO ráže 155 mm. Armáda jej však vyloučila pro údajnou nekompatibilitu se systémem NATO, přestože to není pravda. Ve výběru na SŘP-D byla i poslední verze systému americké společnosti Raytheon typu AFATDS, který sice „neumí ráži 152 mm“, ale na rozdíl od systému ODIN „si poradí“ i se 120 mm minomety nebo raketomety které AČR plánuje v budoucnu také zařadit do výzbroje. Z výběru byl AFATDS rovněž záhadně vyloučen, údajně kvůli nespolehlivosti výrobce. Na trhu se samozřejmě nachází další množství kvalitních a v boji vyzkoušených systémů řízení palby dělostřelectva, ať již od francouzských, německých nebo italských výrobců ke kterým nebylo pro jistotu přihlíženo vůbec. Mají totiž pro AČR jednu zásadní vadu, jejich výrobci nejsou v ČR zastupováni společností Omnipol.