foto: Policie ČR, Public domain/plk. Jiří Karásek
Zemřel policista plk. Jiří Karásek, který sloužil pro tuto zemi téměř 34 let, naposledy přes 10 let jako náměstek krajského ředitelství Královehradeckého kraje. Okolnosti jeho smrti komentoval znepokojujícím způsobem bývalý policejní prezident Jan Švejdar.
Bývalý policejní prezident Jan Švejdar, kolega a kamarád plk. Karáska, se na sociální síti Facebook vyjádřil, že jeho odchod od policie nebyl dobrovolný a že ho k němu plk. Petr Sehnoutka, nový krajský ředitel, donutil vyhrožováním. Tato slova pana Švejdara jsou opravdu velmi silná a bylo by na místě, aby se jimi zabývaly kompetentní místa. Pokud je to totiž pravda, může se jednat o porušování zákona. Ať je to zákon o služební poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nebo i jednání se znaky trestného činu dle trestní zákoníku. A není to první případ, který poodkrývá praktiky v rámci policie ČR. Nedávno jsme mohli číst o odchodech zkušených policistů z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě, kdy důvody případ pana plk. Karáska hodně připomínají.
Když půjdeme do minulosti, najdeme podobných či totožných případů mnohem více. Kolik odešlo zkušených policistů v roce 2016 a následně z celorepublikových útvarů, jako byl Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu a nástupnická Národní centrála pro boj s organizovaným zločinem? Bylo to mnoho desítek zkušených policistů. Jen minimum současných policistů ve vedení jednotlivých oddělení, odborů či sekcí těchto útvarů jsou policisté, kteří tam působili před rokem 2016. Důvody k odchodům byly různé, ale velká část byla neztotožnění se s novým vedením, a to jejich stylem práce či názory.
Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů obsahuje část, která stanovuje postup při obsazování služebních míst, kam patří i pozice v nejvyšším vedení. Je známo, jak probíhají výběrová řízení. Nebuďme naivní. Zvláště na nejvyšší pozice jsou do týmu vybíráni lidé, kteří budou loajální k vybranému řediteli, bude mezi nimi vzájemná důvěra a totožný či podobný pohled na „věc“. Můžeme to chápat, protože kdo by chtěl pracovat s někým, kdo není na stejné vlně? Ale máme tady zákony, které se mají dodržovat a zvláště u policie, která je v jistém pohledu garantem jejich dodržování. Pokud je někdo donucen k nedobrovolnému odchodu, jak mohl být i plk. Karásek, děje se něco nekalého a zákon je asi obcházen.
foto: Policie ČR, Public domain/Jan Švejdar
A pokud mu bylo vyhrožováno, a toto jednání by mohlo naplňovat znaky některého trestného činu, je to velmi vážná situace k řešení. Samotný pan Švejdar by měl učinit příslušné kroky k objasnění, pokud má k tomu informace, jak píše na sociálních sítích. Ostatně popisovaný případ plk. Karáska poukazuje na nekalé personální praktiky porušování zákona, což není ve státní správě případ ojedinělý. Vzpomeňme na nedávné případy odchodů z vysokých funkcí. Ministerstvo spravedlnosti využilo „plánovanou“ reorganizaci ke zrušení místa a tedy odchodu nepohodlného úředníka Jana Benýška dle zákona o státní službě, který oznámil podezření na korupci. Pan plk. Foltýn nedobrovolně skončil jako náčelník Vojenské policie. Takových příkladů je mnoho.
Máme sice zákony, které by měly zaručovat určité garance kariérního růstu ve státní správě, ale vědomě se obcházejí, když je člověk nepohodlný, ať je důvod jakýkoliv. Práce ve všech bezpečnostních sborech je specifická a sama o osobě velmi psychicky náročná a zvláště pokud tu práci děláte ve více jak stoprocentním nasazení. Zákonitě se odrazí na zdraví a může vést k těžkým onemocněním a následné smrti v jakémkoliv věku. Odborníci i konkrétní další případy uvnitř sborů tyto souvislosti potvrzují. Čest památce všem zemřelým příslušníkům.
Aurostký komentář: Martina Sladká
Tagy