Zásah policistů před Národním muzeem byl přiměřený, prohlásil policejní prezident Vondrášek. Akce v pořádku nebyla, oponoval poslanec Mašek

Do pozornosti čtvrtečního zasedání Výboru pro bezpečnost se dostaly dva ústřední body - aktuální početní stav příslušníků Policie ČR, vývoj trendů v této oblasti, a vyhodnocení policejního zásahu u Národního muzea, který následoval po skončení protivládní demonstrace 11. března tohoto roku.

Policejní prezident Martin Vondrášek nejprve v rámci své prezentace informoval o největších hrozbách pro vnitřní bezpečnost, které aktuálně Policie ČR řeší. Jsou to rizika spojená s válkou na Ukrajině, hybridní a kybernetické hrozby. Jako další hrozbu pak Vondrášek zmínil migrační vlnu z Blízkého východu. V roce 2022 bylo zajištěno více než 22 tisíc nelegálních migrantů.

Dalším nebezpečím, s nímž se ČR potýká, jsou teroristické útoky a aktivní střelci. Vondrášek hovořil o případu studenta střední školy v Pardubicích, který sestrojil několik výbušných systémů. K explozi ve škole nakonec nedošlo, nicméně student usmrtil náhodného kolemjdoucího. Policejní prezident rovněž zmínil sníženou ochotu pomáhat ukrajinským uprchlíkům a konliktní shromáždění, které souvisí s radikalizací společnosti. Vondrášek informoval poslance Výboru pro bezpečnost, že dochází rovněž k nárůstu kriminality v ČR.

Vondrášek pak následně informoval o vývoji početního stavu Policie ČR, trendech i služebních platech včetně občanských zaměstnanců. Podle Vondráška došlo v letech 2005-2013 k úbytku téměř 9 000 policistů. Vondrášek připomněl skutečnost, že k tomu, aby byl sbor funkční a plnil svou roli, je potřeba mít zhruba 40 tisíc policistů. Poslední dva roky však policie eviduje negativní personální bilanci, jak zmínil policejní prezident. Na druhou stranu se daří rekrutovat nové policisty a nepříznivý trend se tak obrací.

Co se týče výše platů policistů. Vondrášek řekl, že propad příjmů je minimálně pro rok 2023 zastaven. V tomto 2023 dosáhne výše platů minimálně 134 % průměrného příjmu v ČR. Negativní bilanci se tak podařilo na základě navýšení tarifů zdárně otočit. Cílem je pak dosažení mírného a udržitelného růstu platů, který bude kontinuální, a který si  ČR bude moci dovolit.

Jako výrazně rozkolný se ukázal bod jednání, který se týkal zásahu pořádkové policie po ukončení protivládní demonstrace  z 11. března. V debatě se střetly dva rozdílné pohledy na mediálně hojně propírané video, které sdílela na sociálních sítích poslankyně Jana Mračková Vildumetzová či její stranický kolega Jiří Mašek (ANO), a které má dokazovat, že muž v hnědé kukle dává pokyn přítomným policistům povel k zásahu proti demonstrantům a vyprovokuje tak následně konflikt.

Vondrášek hodnotí zásah pořádkové policie proti demonstrantům jako přiměřený a oprávněný, policisté se nedopustili z jeho pohledu žádných excesů a byli zdrženliví. „Byly situace, kdy mně toho bylo líto, kdy mě to mrzelo, protože podle mě policisté odvedli výbornou práci,“ řekl Vondrášek. Donucovací prostředky se používaly jen v nezbytně nutném rozsahu, uvedl. Podle Vondráška došlo k zadržení 20 lidí, kteří neuposlechli opakovaných výzev policie.

S touto verzí však vyslovil rázný nesouhlas Jiří Mašek, který svým kolegům pustil videonahrávku, jež má naopak dokazovat, že zásah v pořádku nebyl a měla by se z něj vyvodit patřičná zodpovědnost. Nahrávku již předtím označili někteří vládní poslanci za cíleně dezinformační včetně ministra vnitra Víta Rakušana. K Maškovi se připojil i Radek Koten (SPD). ,,Já bych to video ani nenazval dezinformačním," prohlásil poslanec.

Jiří Hájek (STAN) nesouhlasil s Maškem a Kotenem a souzněl s verzí, kterou prezentoval policejní prezident. Podle Hájka Mašek a Koten komentují video, které bylo uměle sestříháno a je manipulativní. Hájek namítl, že vůbec není jasné, co předcházelo puštěnému videu, které zobrazuje pouze určitý výsek, ale ne události, jež se staly předtím. ,,Pokud bychom měli hodnotit ten zásah, jak to činíte vy, tak bych k tomu potřeboval právě i tyto informace," řekl Hájek.

V souvislosti s událostmi, které se děly po skončení březnové protivládní demonstrace před Národním muzeem, stíhá policie aktivistu Jaroslava Popelku, který nabádal demonstranty k tomu, aby vtrhli do budovy Národního muzea a strhli ukrajinskou vlajku. Soud také potrestal účastníka demonstrace, který měl na batohu nášivku Wagnerovy skupiny a slovo Z, které se stalo symbolem ruské invaze na Ukrajinu před více než rokem. Soud uložil mladíkovi půlroční podmíněný trest s odkladem na dva roky a vyměřil mu pokutu ve výši 12 000 korun. Muž vyjádřil s trestem nesouhlas a bude se tedy konat řádné soudní jednání.

Zdroj: Jednání výboru pro bezpečnost

Tagy