Analýza posudku na nákup BVP: Nemá ho zadat ten, jehož činnost je přezkoumávána. Orgány si vytvoří názor vlastní, říká právní expert

Analýza posudku na nákup BVP: Nemá ho zadat ten, jehož činnost je přezkoumávána. Orgány si vytvoří názor vlastní, říká právní expert
Autor: foto: Ministerstvo obrany ČR
07 / 04 / 2022, 13:30

Ve věci právního posouzení zakázky pásových BVP jsme oslovili advokáta Jiřího Flama, který se v minulosti opakovaně vyjadřoval k právním otázkám spojeným mj. s akvizičními procesy na Ministerstvu obrany, například ve věci nákupu vrtulníků systému H-1. Podle informací SM právní analýza postupu Ministerstva obrany v tendru na BVP není nezávislá, jak byla prezentována: „analýzu by neměl zadávat ten, jehož činnost je přezkoumávána,“ říká k tomu Jiří Flam.

Ministerstvo obrany zadalo advokátní kanceláři vypracování právní analýzy stavu veřejné zakázky "Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace - nákup" a nastínění možných východisek. Může mít veřejnost a politická reprezentace v čele ministerstva obrany jistotu, že uvedená právní analýza bude nezávislá?

To je obtížná otázka. Neznám podrobnosti zadání právního posouzení, a proto Vám mohu odpovědět jen v obecné rovině. Rozhodně bude velmi záležet na tom, jak zní konkrétní zadání vypracování právního posouzení, jaké jsou jeho cíle a co je jeho předmětem. Dále existují rizika systémového charakteru. Pokud si například ministryně objedná právní přezkoumání nějakého postupu ministerstva, musí si dát pozor, na koho deleguje oprávnění komunikovat s danou advokátní kanceláří a udělovat jí pokyny a sdělovat informace. Protože advokátní kancelář bude postupovat v souladu s pokyny svého klienta a bude vycházet z informací, které od klienta obdrží.

Ve složitých strukturách, jako jsou ministerstva, by mohlo přinést problém, pokud by k zadání právní analýzy a ke komunikaci včetně udílení pokynů byly zmocněny tytéž osoby, jejichž činnost má být přezkoumána, neboť by u nich mohl existovat střet zájmů v tom smyslu, že takové osoby mají svůj vlastní zájem prokázat, že jejich postup byl v pořádku, a tento zájem může být v rozporu se zájmem ministerstva zjistit možné vady v postupu. Pokud se političtí představitelé ministerstva zvládnou vypořádat s tímto nebezpečím, analýza stavu veřejné zakázky může být pro ministerstvo přínosná.

Nebylo by vhodnější, kdyby tento posudek zadala jiná instituce, aby pak byl skutečně nezávislý?

Je to primárně ministerstvo, kdo se chce dozvědět názor na svou činnost. Jedná se o interní proces ministerstva. To ovšem nevylučuje možnost jiných státních orgánů provádět svá vlastní šetření a vykonávat svou vlastní kontrolu v mezích své pravomoci, a také to nevylučuje jejich oprávnění věci posuzovat i odlišným způsobem a mít jiný právní názor.

Jakým způsobem může ministerstvo využít případné zjištění, že by zadávací řízení bylo vedeno nezákonně?

Záviselo by na konkrétním stavu veřejné zakázky a procesních možnostech ministerstva se zjištěnou vadou něco dělat. Se zjištěnou informací se dá vždy pracovat v rámci risk managementu, a lze přijmout opatření potřebná ke snížení hrozících škod. V tomto smyslu může být posudek vypracovaný advokátní kanceláří velmi přínosný. Zadavatel se musí vypořádat s rizikem, které jsem popsal výše. Zejména analýzu by neměl zadávat ten, jehož činnost je přezkoumávána.

Pokud by se v důsledku nesprávného posudku ČR nesprávně rozhodla ohledně budoucnosti zakázky, k čemu by to mohlo vést?

Posudek nemůže nahradit činnost orgánů oprávněných přezkoumávat postup ministerstva.Právo je vždy i procesem jeho hledání a nalézání, nelze proto vyloučit, že tyto orgány mohou mít jiný právní názor než ministerstvo i advokátní kancelář, a není na tom nic zvláštního. Přesto ale může být právní posouzení stavu zakázky pro ministerstvo velmi užitečné a může eliminovat rizika, která s sebou nese zakázka takového rozsahu. 

S ohledem na to, jaké máme historické zkušenosti s vyšetřováním zakázek na MO, ovlivní to nějak pohled orgánů činných v trestním řízení?

Působení orgánů činným trestním řízení to nijak neomezuje. Ty si na věc vytvoří vlastní právní názor. Ten může být odlišný výsledků právní kanceláře. Doufejme, že posudek bude přínosem pro ČR.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace