Islámský stát nezmizel a nesmíme ho podceňovat - Lumír Němec o smyslu zahraničních misí

Islámský stát nezmizel a nesmíme ho podceňovat - Lumír Němec o smyslu zahraničních misí
Autor: Facebook Lumíra Němce|Popisek: Lumír Němec
06 / 04 / 2021, 13:00

"Je důležité si uvědomit, že Islámský stát nezmizel. Poté, co byl poražen na území Sýrie, tak se rozptýlil, a dnes hodně těchto skupin působí ve střední Africe: Burkina Faso, Nigérie, Mali. A je to pořád to samé. Když budeme bojovat s terorismem na jejich území, tak se nám pak nebude dostávat dál do Evropy," řekl v našem podcastu veterán misí v Afghánistánu a Iráku Lumír Němec. O co v Mali jde?

V případě nasazení jednotek Armády České republiky v Mali jde o jejich mandát a úkoly. Nyní tam působí již i 601. skupina speciálních sil, která by měla kromě podpory přípravy svých malijských kolegů provádět také přímé bojové operace v rámci úkolového uskupení "Takuba", které vzniklo mj. na žádost nigerijské a malijské vlády, a je integrováno do dlouhodobě probíhající Francií vedené operace Barkhane. Jejím cílem je podpora vláda Burkina Faso, Čadu, Mali, Mauretánie a Nigérie udržet kontrolu nad svým územím a působit proti teroristickým skupinám, které tato území využívají mj. pro přípravu útoků vedených proti cílům v Evropě. Francouzské ozbrojené síly dosud od srpna 2014 zaznamenaly v rámci operace ztrátu 41 vojáků. Zabito nebo zajato bylo více než 1200 bojovníků různých islamistických skupin, hlásících se k Islámskému státu.

V Mali probíhají také dvě mezinárodní výcvikové mise, na nichž se Armáda České republiky podílí. Jde o výcvikovou misi Evropské unie v Mali (EUTM), jejímž účelem je výstavba a výcvik malijské armády s cílem, aby byla v budoucnu schopna terorismu na území země čelit především vlastními prostředky. Mise byla zahájena v lednu 2013, podílely se na ní již ozbrojené síly většiny členských států Evropské unie, a také některých nečlenských evropských států, a Česká republika se na ní podílí od začátku.

Mandát jednotek byl opakovaně prodlužován, a v současnosti tam působí již 4. úkolové uskupení Armády České republiky, tvořené 120 vojáky 13. dělostřeleckého pluku (131. dělostřeleckého oddílu). Od poloviny roku 2020 do ledna 2021 Česká republika misi velela, a zájem velet bude mít i v roce 2022.

Pod hlavičkou OSN v Mali také běží od července 2013 stabilizační mise MINUSMA, která jako třetí nejpočetnější mírová mise OSN drží smutné prvenství v počtu ztrát: dosud si vyžádala více než 200 životů z přibližně 15 tisíc zapojených vojáků. Pro roky 2021-2022 podle aktuálního schváleného mandátu může v misi působit 15 příslušníků AČR, aktuálně jsou zapojeni tři.

Zatímco z Afghánistánu se výhledově západní síly budou stahovat a v následujícím období pak uvidíme, do jaké míry se podařilo místní vládní jednotky připravit a budou, nebo nebudou schopny udržet kontrolu alespoň nad dosud ovládanými oblastmi, a do jaké míry hnutí Taliban bude, nebo nebude respektovat uzavřené dohody, ohniska islámského terorismu dnes existují především v Africe. Také proto, že v Sýrii byl vyhlášený Islámský stát vojensky poražen. Na tomto úspěchu se podíleli v první linii Kurdové. A na výcviku jejich jednotek se podílel v roce 2015 i Lumír Němec. Nikoli již jako příslušník Armády České republiky, ale vlastní iniciativou a na své náklady.

"V roce 2015 jsem se v Praze seznámil s paní Nesrin Abdullah, což byla nejvyšší velitelka kurdských ženských milicí, a nabídl jsem jim pomoc. Chtěl jsem jim pomoci, protože jsem viděl, že Kurdové jsou jedinou silou, která bojuje proti Islámskému státu na zemi." Lumír Němec se zapojil do výcviku kurdských speciálních jednotek v okolí města Sari Kani, a tuto epizodu označuje za své největší životní dobrodružství. Příslušníkům protiteroristické jednotky předával s kolegou zkušenosti ze svého dlouholetého působení v Útvaru rychlého nasazení Policie ČR i z jednotky SOG vojenské policie AČR.

Problémem, s nímž se museli Kurdové v severní Sýrii potýkat, bylo kromě dalších nedostatečné vybavení a výzbroj. Na rozdíl od Kurdů, Pešmergů v Iráku, byli syrští Kurdové vyzbrojeni starými zbraněmi a neměli ani dostatek munice. A ani Česká republika je materiálně nepodporovala, podobně jako jiné státy NATO. Pod tlakem Turecka, které tyto kurdské milice vnímá jako teroristickou organizaci, a kurdské území je dnes z většiny okupováno právě Tureckem.

Video: youtube

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace