Taranování amerického dronu ruským stíhačem je už přímou konfrontací. Kolem Ruska houstne atmosféra

Houstnoucí atmosférou není míněno jen ovzduší, ale stoupající celkové napětí a nestabilita. K nejistotě o dalším vývoji přispěla návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, taranování amerického bezpilotního prostředku MQ-9 Reaper nad Černým mořem, výměna vzdušných poplachů nad Baltem, kdy na ruský tanker IL-78 reagovalo západní letectvo, a na let dvou amerických strategických bombardérů B-52H zase reagovalo to ruské. A samozřejmě nelze vynechat lety strategických bombardérů Tu-95 v okolí Japonska při návštěvě premiéra Fumio Kišidy na Ukrajině. O aktivitách námořnictva, hladinového i ponorkového, nejsou informace.

Prezident Vladimir Putin si sliboval mnohé od návštěvy čínského prezidenta, ale dle pozorovatelů jeho přání nebudou plně vyslyšena, pokud ovšem nebyl či nebude uzavřen tajný dodatek, s čímž mají Rusko (SSSR) i Čína jisté zkušenosti. Ale to se dalo očekávat. Čína nebude veřejně absolutně stranit Rusku ve válce na Ukrajině, aby nepoškodila své vztahy s USA a EU. Tedy do doby než bude chtít s konečnou platností „vyřešit“ otázky Tchaj-iwanu a přírodních zdrojů v Jihočínském moři. Pak se nezastaví před ničím, ale zatím má čas.

Tedy ve vztahu k Rusku může Čína poskytovat munici nebo zbraně, a to přímo, nebo v citlivějších případech cestou prostředníka, ale přímo se do konfliktu nezapojí a bude hlásat o podpoře Ruska a přátelství s ním. Je to obdobné, jako když EU prohlašuje, že bude stát za Ukrajinou, jak dlouho bude třeba. Pokud toto parafrázujeme, tak již stojí, neboť západní hranice Ukrajiny sousedí s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem. Ale to Ukrajině vojensky ani ekonomicky nepomáhá odolávat válečnému a ekonomickému tlaku Ruska, je to politická pozice. A dodávky hlavních zbraňových systémů a munice jsou nedostatečné, zamítnuté nebo se zpožďují, případně jsou slíbeny až po válce. Takže Rusko i Ukrajina jsou na tom podobně v oblasti podpory ze strany jiné země.

Zničení vzdušného prostředku MQ-9 je již přímou konfrontací. Odborníci tvrdí, že byť stroj operoval v obvykle uznávaném mezinárodním prostoru, v případě konfliktu nebo války bojující země může rozšířit svůj prostor či uzavřít část mezinárodního prostoru. MQ-9 vzhledem k jeho designu a schopnostem byl považován za v podstatě nezjistitelný, a proto byl a je využíván k průzkumným účelům nebo bojovým k eliminaci důležitého cle v pohybu, třeba významného teroristy na přesunu, nebo stacionárního jako základna sebevražedných útočníků. Graficky je to velmi dobře pochopitelné z filmu „Oko v oblacích“ (Eye in the Sky).

MQ-9 může tedy nést senzorovou výbavu, výzbroj nejvyšší technologické vyspělosti a účinnosti jako střely AGM-114 HELLFIRE, laserem naváděné bomby GBU-12 PAVEWAY II a GBU-38 JDAM a střely vzduch-vzduch AIM-9 SIDEWINDER a AIM-92 STINGER. Výdrž ve vzduchu je s plnou zátěží 14 hodin, dolet až 1900 km, dostup 15 420 m a operační výška 7 500. Prodleva mezi pokynem operátora při přenosu pomocí SATLINK je 1,2 sec. Optický senzor by měl být schopen identifikovat RZ vozidla na vzdálenost 3,2 km.

Ze souhrnu těchto technických údajů jasně plyne, proč bylo Rusko tak nervózní z jeho přítomnosti. Vypouštění paliva zřejmě mělo zahltit nasávání vzduchu a tím zastavit motor, nebo způsobit jeho požár. Že Rusům šlo o technologie, je evidentní i z toho, že prostředek nebyl sestřelen, ale poškozen. Na záběru z palubní kamery je po taranu vidět ohnutý list vrtule, což by v krátké době vyřadilo motor. USA přesunuly trasy těchto letů dále od pobřeží Krymu, ale je evidentní, že ruské letectvo i PVO budou stále v maximální pohotovosti a USA se pokusí získávat informace a neeskalovat napětí a nepřijít o další prostředek v hodnotě více než 17 000 000 dolarů.

Lety nad Baltem jsou jistým „zpestřením jinak klidného“ života v regionu. Faktem je, že vzhledem k úzkým letovým koridorům je vždy aktivována pohotovostní letka, a pokud ruské letectvo letí do/z Kaliningradu, je to pro pobaltské státy a Polsko poměrně nečitelná záležitost. Ruské letectvo často používalo Tu-95 a Tu-160 k letům kolem Norska a Velké Británie. Reciproční „návštěva“ amerických B-52 H může být čtena jako vzkaz, aby si Rusko nezahrávalo s ohněm. Lety B-52 zde nejsou nikterak obvyklé.

Ruské aktivity v Pacifiku, tedy lety kolem Japonska, jen prohlubují nestabilitu vyvolávanou raketovými a jadernými testy a zbrojením KLDR. Rusko je ve sporu s Japonskem ohledně Kurilských ostrovů a tlak na Japonsko vzhledem k Druhé světové válce vyvíjí i Čína. Rusko i Čína v regionu masivně zbrojí, kdy Rusko modernizuje především ponorkové loďstvo, Čína investuje do letectva i námořnictva. Jeho strategické letecké kapacity jsou však velmi malé Jediným strategickým bombardérem je XIAN H-6 K, jenž je založen na licenci sovětského Tu-16, jenž má shodný konstrukční základ jako první sovětský proudový dopravní Tu-104. Markantní je uložení motorů v kořenech křídel. Tu-16 byl zařazen do služby v r. 1954, Tu-95 v r. 1956 H-6 v r.1969. Strategické letectvo Ruska ještě zahrnuje nadzvukové Tu-160, a to od r. 1987. Takže rusko-čínské strategické bombardovací letectvo zahrnuje převážně muzejní kusy, kdy Tu-95 je nejpomalejší vzhledem k vrtulovému pohonu.

Lze tedy předpokládat, že Rusko i Čina budou rozvíjet své schopnosti ochrany proti dronům a strategickým bombardérům klasické nebo stealth konstrukce a zároveň budovat vlastní moderní letecký park. Zřejmě i k této technologické spolupráci mohly sloužit nyní ukončené rozhovory Si Ťin-pchinga  a Putina. Letový provoz vojenských dronů i dalších letounů se může zhušťovat a snad neskončí katastrofou.

Zdroj: npr.org, bbc.com, alarabyia.net, aerotime.aero