Autor fotografie: Zachi Evenor, flickr (CC BY 2.0) |Popisek: Merkava Mk 4
Před několika týdny se spekulovalo se o tom, že válčící Ukrajina by mohla získat izraelské tanky MERKAVA. Toto bylo založeno na informacích, že Izrael zvažuje prodej vyřazených tanků do jedné evropské země. Jenže zdá se, že to byl „planý poplach“ a Ukrajinu zřejmě osvědčená izraelská platforma neposílí. Naopak tanky mají namířeno na Kypr a do Maroka.
Izrael má intenzivní vztahy s USA i Ruskem a též s řadou arabských nebo asijských zemí. Snaží se vztahy udržovat v rovnováze. V Izraeli žije velmi početná komunita původem z Ruska, ale má i silné zastoupení v komunitě v USA. A s USA spolupracuje i technologicky rovněž ve vojenské oblasti. Navíc musí balancovat vztahy v regionu, jenž je velmi neklidný. Sousedé jako Libanon nebo Sýrie, kde mají zájmy další státy, jsou velmi složitou zahraničně-politickou záležitostí pro Izrael.
Export tanků MERKAVA byl již v minulosti několikrát plánován, ale sešlo z něj právě vlivem USA. Takže je i otázkou, zda se dodávka na zmiňovaný rozdělený Kypr uskuteční. Polovina ostrova je řekněme řecká a druhá turecká. Oba státy, Řecko i Turecko, jsou členy NATO, ale vztahy mezi nimi jsou historicky napjaté a Turecko se stále více islamizuje, a i orientuje na Rusko. Dodávka tanků Kyperské republice, tedy prořecké, by mohla na ostrově vyvolat zvýšení napětí. Faktem ale je, že ostrovní stát, geostrategického hlediska, není hrozbu pro nikoho. Ale vlivové strany jako Řecko a Turecko jistě budou velmi pozorně vývoj sledovat.
Dále je uváděno Maroko. Sice se jedná o islámskou zemi, ale Marocké království jde vlastní cestou. Historicky je zde velký vliv Francie, Španělska a Portugalska, ale má i významné vztahy s USA. O tom svědčí výzbroj, kdy má tanky M1 ABRAMS. A ty USA jen tak někomu nesvěří. Maroko je silně ovlivněno Francií, jež by sem mohla chtít dodat přebytky tanků LECLERC. USA by mohly chtít rozšířit svoji flotilu tanků ABRAMS a obměnit zastaralé M60 a Izrael opět bude záviset na souhlasu USA.
Dodávka tanků na Ukrajinu by jistě mohla být zajímavá, ale při logice věci, mohla by se stát i noční můrou. Jen pro přehled uveďme, jaké tanky ukrajinská armáda provozuje nebo má přislíbeny:
- T-64
- T-72
- T-84
- LEOPARD 1
- LEOPARD 2
- ABRAMS
- CHALLENGER 2
K tomu občas ukořistí ruskou techniku, a ještě by to doplnila dalším typem tanků jako MERKAVA. Vše to zahrnuje výcvik osádek i mechaniků, munici různého typu, zásoby náhradních dílů pro sedm typů tanků, různé provozní náklady – a otázkou je, zda si může válčící Ukrajina něco takového dovolit. Precedens je například silně zbrojící Polsko, jenže to není ve válce. A logistika bojující země musí fungovat mnohem rychleji a efektivněji než té uprostřed mírové zóny. Ukrajinské velení musí velmi bedlivě sledovat, kde má jakou techniku, kam a jaké díly a munici dodávat, a kolik osob z bojových útvarů může uvolnit na přeškolení na novou techniku.
Byť Ukrajina hlásá, jaké má ztráty ruská armáda, nelze si dělat iluze o tom, že sama je beze ztrát. I proto na tyto informace je přísné embargo. Zelenského „nákupní“ putování po světě s cílem získat kde co lze je spíše politickým aktem než vojenským prostředkem. Vykáže sice, kdo všechno Ukrajinu podporuje, ale dostává vlastní armádu a ekonomiku do velmi obtížné situace.
Dar zbraňových systémů je jedna věc, ale její udržení v provozu a doplňování ztrát a munice a náhradních dílů je věc jiná. Tam už se nejedná o dary, ale o nákupy. A nákupní seznam se prodlužuje. Dále je nutno zakalkulovat, kolik tanků MERKAVA by mohla Ukrajina získat. Deset je rota, třicet dva prapor při staré organizační struktuře. Navíc MERKAVA je dalším tankem s osádkou o čtyřech lidech, Ukrajina má z dědictví osádky o třech kromě nově získaných LEOPARD, ABRAMS a CHALLENGER.
Mohla by si Ukrajina skutečně něco takového dovolit?
Zdroj: militarywatchmagazine.com, alarabyia.net, redakce