Autor fotografie: foto: NATO, nato.int|Popisek: Charles Michel, Ursula von der Leyen, Jens Stoltenberg
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v úterý 10. ledna 2023 sešli v sídle NATO, aby podepsali třetí společné prohlášení o spolupráci mezi NATO a Evropskou unií.
Stoltenberg na společné tiskové konferenci uvedl: "Jsme odhodláni posunout partnerství mezi NATO a Evropskou unií na další úroveň." Cílem společného prohlášení je dále posílit a rozšířit strategické partnerství mezi NATO a EU a navázat na bezprecedentní pokrok ve spolupráci mezi oběma organizacemi od podpisu předchozích prohlášení v letech 2016 a 2018.
Vedoucí představitelé se rozhodli zabývat se rostoucí geostrategickou konkurencí, otázkami odolnosti a ochrany kritických infrastruktur. Mezi další prioritní oblasti práce budou patřit nové a disruptivní technologie, vesmír, bezpečnostní důsledky změny klimatu, zahraniční vměšování a manipulace s informacemi. Generální tajemník zdůraznil, že společné prohlášení "uznává hodnotu schopnější evropské obrany, která pozitivně přispívá k naší bezpečnosti a která doplňuje NATO a je s ním interoperabilní."
Stoltenberg zdůraznil význam spolupráce mezi NATO a EU v souvislosti se změnou bezpečnostního prostředí po ruské invazi na Ukrajinu. Dále poznamenal, že partnerství NATO-EU "bude ještě důležitější, jakmile se Finsko a Švédsko stanou plnoprávnými členy NATO", a že "po jejich vstupu bude NATO chránit 96 % občanů Evropské unie a větší podíl jejího území než kdykoli předtím".
Společné prohlášení o spolupráci mezi EU a NATO
1) Strategické partnerství NATO a EU je založeno na našich společných hodnotách, odhodlání řešit společné výzvy a jednoznačném závazku podporovat a chránit mír, svobodu a prosperitu v euroatlantickém prostoru.
2) V současné době čelíme nejvážnějšímu ohrožení euroatlantické bezpečnosti za poslední desetiletí. Brutální válka Ruska proti Ukrajině porušuje mezinárodní právo a zásady Charty OSN. Podkopává evropskou a celosvětovou bezpečnost a stabilitu. Ruská válka zhoršila potravinovou a energetickou krizi, která postihuje miliardy lidí na celém světě.
3) Ruskou agresi co nejdůrazněji odsuzujeme. Rusko musí tuto válku okamžitě zastavit a stáhnout se z Ukrajiny. Vyjadřujeme plnou solidaritu s Ukrajinou a znovu opakujeme, že neochvějně a trvale podporujeme její nezávislost, svrchovanost a územní celistvost v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic. Plně podporujeme přirozené právo Ukrajiny na sebeobranu a volbu vlastního osudu.
4) Autoritářští aktéři zpochybňují naše zájmy, hodnoty a demokratické principy, přičemž využívají mnohočetné prostředky – politické, ekonomické, technologické a vojenské.
5) Žijeme v éře rostoucí strategické konkurence. Rostoucí asertivita a politika Číny představují výzvy, které musíme řešit.
6) Přetrvávající konflikty, křehkost a nestabilita v našem evropském sousedství podkopávají naši bezpečnost a poskytují živnou půdu pro strategické konkurenty i teroristické skupiny, aby získali vliv, destabilizovali společnosti a ohrožovali naši bezpečnost.
7) Jak je zdůrazněno ve strategické koncepci NATO i ve strategickém kompasu EU, jedná se o klíčový okamžik pro euroatlantickou bezpečnost a stabilitu, který více než kdy jindy ukazuje význam transatlantické vazby a vyzývá k užší spolupráci mezi EU a NATO.
8) NATO zůstává základem kolektivní obrany pro své spojence a je nezbytné pro euroatlantickou bezpečnost. Uznáváme hodnotu silnější a schopnější evropské obrany, která pozitivně přispívá ke globální a transatlantické bezpečnosti a která doplňuje NATO a je s ním interoperabilní.
9) Naše vzájemně se posilující strategické partnerství přispívá k posílení bezpečnosti v Evropě i mimo ni. NATO a EU hrají při podpoře mezinárodního míru a bezpečnosti doplňující se, soudržnou a vzájemně se posilující roli. Budeme dále mobilizovat kombinovaný soubor nástrojů, které máme k dispozici, ať už politických, ekonomických nebo vojenských, abychom sledovali naše společné cíle ve prospěch jedné miliardy našich občanů.
10) V návaznosti na Varšavské společné prohlášení z roku 2016 a Bruselské společné prohlášení z roku 2018, které významně rozšířily rozsah a hloubku našeho partnerství založeného před více než dvaceti lety, jsme dosáhli nebývalého pokroku ve všech oblastech spolupráce.
11) Dosáhli jsme hmatatelných výsledků v oblasti boje proti hybridním a kybernetickým hrozbám, operační spolupráce včetně námořních otázek, vojenské mobility, obranných schopností, obranného průmyslu a výzkumu, cvičení, boje proti terorismu a budování kapacit partnerů.
12) Vzhledem k tomu, že bezpečnostní hrozby a výzvy, kterým čelíme, se vyvíjejí co do rozsahu a závažnosti, posuneme naše partnerství na další úroveň na základě naší dlouhodobé spolupráce. Budeme dále posilovat naši spolupráci ve stávajících oblastech a rozšiřovat a prohlubovat naši spolupráci, abychom se zabývali zejména rostoucí geostrategickou konkurencí, otázkami odolnosti, ochranou kritických infrastruktur, novými a převratnými technologiemi, vesmírem, bezpečnostními důsledky změny klimatu, jakož i zahraniční manipulací s informacemi a vměšováním.
13) Podpisem tohoto prohlášení budeme rozvíjet partnerství NATO-EU v úzké konzultaci a spolupráci se všemi spojenci NATO a členskými státy EU, v duchu plné vzájemné otevřenosti a v souladu s rozhodovací autonomií našich příslušných organizací a aniž by byla dotčena specifická povaha bezpečnostní a obranné politiky kteréhokoli z našich členů. V této souvislosti považujeme transparentnost za klíčovou. Podporujeme co nejplnější zapojení spojenců NATO, kteří nejsou členy EU, do jejích iniciativ. Podporujeme co nejplnější zapojení členů EU, kteří nejsou členy Aliance, do jejích iniciativ.
14) Budeme pravidelně vyhodnocovat dosažený pokrok.
Podepsáno v Bruselu dne 10. ledna 2023 ve třech vyhotoveních.
Charles Michel, Předseda Evropské rady
Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise
Jens Stoltenberg, Generální tajemník Organizace Severoatlantické smlouvy
Zdroj: nato.int