1956: Maďarské povstání rozdrceno sovětskými tanky

1956: Maďarské povstání rozdrceno sovětskými tanky
foto: "Szétlőtt harckocsi a Móricz Zsigmond körtéren" by Unknown - http://www.budapestcity.org/11-egyeb/utcak-terek/Moricz-Zsigmond-ter/index-hu.htm. Licensed under CC BY-SA 3.0 via Commons/Zničený sovětský tank

4. listopadu 1956 sovětská vojska rozdrtila národní povstání Maďarů, výsledkem bylo téměř 5 000 mrtvých, skoro 300 000 uprchlíků, 22 000 odsouzených a 400 popravených.

Maďarské povstání bylo celonárodním povstáním proti stalinistické diktatuře a sovětské okupaci Maďarské lidové republiky od 23. října do 10. listopadu 1956. Po východoněmeckém povstání z roku 1953 a povstání dělníků v Poznani v roce 1956 se jedná o v pořadí třetí velký a násilně potlačený konflikt lidu s komunistickým režimem nebo přímo s okupační mocností v bývalých evropských satelitech SSSR.

Povstání vypuklo 23. října, kdy poklidná demonstrace tisíců lidí přerostla ve spontánní výbuch odporu obyvatelstva proti komunistickému režimu a sovětské okupaci. Ve večerních hodinách padly u budovy rozhlasu první výstřely. Od druhé hodiny ranní následujícího dne vyrazila sovětská vojska do budapešťských ulic. Došlo k prvním bojům mezi maďarskými povstalci a sovětskými okupanty.

25. října proběhla před budovou parlamentu obrovská demonstrace za odstoupení Ernő Gerőa. Příslušníci tajné policie ukrytí na střechách začali střílet do bezbranného davu, do střelby se zapojily i zmatené sovětské jednotky.

Imre Nagy později představil novou vládu, v níž figurovali i někteří bývalí vůdcové pravicové FKgP jako Zoltán Tildy a Béla Kovács. O den později 28. října uznal povstání za národně demokratické hnutí. 30. října se sovětské jednotky začaly stahovat z hlavního města, zároveň se však sovětské velení tajně připravovalo na další ozbrojený útok. 31. října vedení Sovětského svazu rozhodlo o potlačení revoluce vojenskou cestou.

Když byl Imre Nagy informován o aktivizaci sovětských jednotek, naléhal na OSN, aby se začalo zabývat situací v Maďarsku. 1. listopadu vyhlásil neutralitu Maďarska a vystoupení z Varšavské smlouvy.

Za rozbřesku 4. listopadu začala sovětská ofenzíva proti hlavnímu městu Maďarska. Ve 4 hodiny středoevropského času zaznělo éterem heslo Hrom 444, zaútočily jednotky zvláštního sboru, 8. motorizované armády a 38. armády na pozice povstalců. V Budapešti a v dalších městech (Békéscsaba, Kaposvár, Segedín, Székesfehérvár, Miškovec) a jejich okolí došlo k úporným bojům. Nejtěžší střetnutí se odehrálo u Donaupenetele, kde na protiletadlový pluk maďarské armády zaútočilo po 25 minutové dělostřelecké přípravě 8 letounů Mig-17 a Sověti do bojů nasadili minomety a houfnice ráže 122 mm.

V 5:20 ráno, maďarský premiér Imre Nagy oznámil národu invazi a v krátkém 35sekundovém vysílání oznamuje: "Naše jednotky bojují. Vláda je na svém místě. "

Nagy hledá azyl na jugoslávské ambasádě, ale je krátce poté zatčen a za dva roky popraven.

Kolaborant, nenáviděný János Kádár přijel 7. listopadu, v čele své promoskevské vlády na sovětských tancích do Budapešti. Houževnatý odpor Maďarů proti vojskům SSSR trvaly až do 11. listopadu.

 

Zdroj: History.com, Vojenský historický ústav

Tagy