Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: USS Panay
Útok na americkou tichomořskou základnu Pearl Harbor v závěru roku 1941 je dostatečně známý, nicméně méně už událost, která se odehrála v roce 1937, kdy Japonci ,,omylem" poslali ke dnu americký dělový člun USS Panay.
7. 12. 1941 proběhl nechvalně známý japonský útok na americkou tichomořskou základnu Pearl Harbor. To mělo bezprostředně za následek vyhlášení války Japonsku. Méně známý je incident z prosince roku 1937, který se odehrál na řece Jang-c’-ťiang, a jenž rovněž poznamenal v této době japonsko-americké vztahy.
Na nejdelší čínské řece 12.12. 1937 kotvil americký dělový člun USS Panay a další plavidla - čínské tankery. Panay měl za úkol zajistit evakuaci Američanů z ,,horké" oblasti, kde probíhaly boje mezi Japonci a Číňany. Na této půdě tedy již nebylo bezpečno a cílem dělového člunu bylo dostat americké občany z oblasti pryč.
Ráno 12. prosince 1937 dostaly japonské letecké síly informaci, že čínské jednotky prchají z oblasti v deseti velkých plavidlech, a rozhodly se ,,jednat". Pro úplnost dodejme, že Japonsko se nacházelo od července 1937 ve válce právě s Čínou, která trvala až do roku 1945. Podle několika zdrojů měly dostat japonské letouny přímý rozkaz k náletu na zmíněná plavidla.
Panay byl zasažen dvěma pumami svržené palubním bombardovacím letounem Jokosuka B4Y. Dělový člun byl pak dále ostřelován devíti palubními stíhacími letouny Nakadžima A4N. Tím byl osud amerického plavidla zpečetěn, a to přesto, že napadený dělový člun měl viditelnou americkou vlajku.
Čtyři lidé při útoku zahynuli, 43 členů posádky bylo zraněných, jakož i pět civilistů. Další tři zmíněné tankery byly rovněž bombardovány a potopeny. Přeživší pak strávili několik mrazivých nocí bez jídla a pořádného oblečení. Tři dny trvalo, než se dostali do bezpečí několika britských a amerických lodí.
Jak už bylo zmíněno jinde, incident poznamenal americko-japonské vztahy a ve Washingtonu vyvolal patřičné rozhořčení. I když japonské letouny měly dostat z příslušných míst rozkaz k bombardování lodí, jak už jsme uvedli, přesto se snažila japonská vláda tvrdit, že potopení amerického dělového člunu a dalších plavidel bylo neúmyslné. Některé zdroje však naopak hovoří o tom, že se jednalo o neschválenou akci příslušnými místy.
Washingtonu byla nicméně adresována omluva. Podle Japonců jejich piloti neviděli americké vlajky na dělovém člunu, na druhé straně americký námořní soud, který vyšetřoval incident, došel k závěru, že vlajky byly jasně viditelné. Japonsko se zavázalo posléze vyplatit v roce 1938 americké straně odškodnění, které činilo více než 2 miliony dolarů.
Na každý pád americko-japonské vztahy znatelně po incidentu ochladly. Jejich prudké zhoršení pak přišlo po japonském útoku na Pearl Harbor v prosinci 1941, kdy mezi oběma zeměmi vznikl již regulérní válečný stav. Nutno podotknout, že pro některé americké politické i armádní činitele začal v podstatě válečný stav s Japonskem již po incidentu s potopením dělového člunu Panay.
Zdroj: National Interest