Na Štědrý den roku 1979 napadl Sovětský svaz Afghánistán. O devět let později odcházeli vojáci s ostudou

Na Štědrý den roku 1979 napadl Sovětský svaz Afghánistán. O devět let později odcházeli vojáci s ostudou
Autor: Commons:RIA Novosti|Popisek: Sověti se stahují z Afghánistánu
24 / 12 / 2020, 10:00

24. prosince 1979 napadl Sovětský svaz Afghánistán pod záminkou dodržování smlouvy o přátelství mezi Sovětským svazem a Afghánistánem z roku 1978.

Když se blížila půlnoc, Sověti zorganizovali masivní letecký transport vojsk do Kábulu, který zahrnoval odhadem 280 transportních letadel a tři divize, každá o síle téměř 8 500 mužů. Během několika dní Sověti zajistili Kábul a proti vládnímu paláci nasadili speciální jednotky. Části afghánské armády věrné Hafizulláhovi Amínovi kladly prudký, ale krátký odpor.

27. prosince byl Babrak Karmal, exilový vůdce parchamské frakce Marxistické lidové demokratické strany Afghánistánu (PDPA), dosazen jako nový šéf afghánské vlády. A sovětské pozemní síly vstoupily do Afghánistánu ze severu.

Sověti však narazili na prudký odpor, když se vydali ze svých pevností na venkov. Mudžahedíni viděli ateistické Sověty ovládající Afghánistán jako poskvrnění islámu i jejich tradiční kultury. Vyhlásili svatou válku neboli džihád a získali tak podporu islámského světa.

Mudžahedíni použili proti okupantům partyzánskou taktiku. Rychle zaútočili a poté zmizeli v horách a způsobili velké škody bez běžných bitev. Bojovníci používali zbraně, které ukořistili od Sovětů, nebo jim byly dodány Spojenými státy.

Průběh války se otočil zavedením amerických protiletadlových raket odpalovaných z ramen v roce 1987. Rakety Stinger dovolily mudžahedínům pravidelně sestřelovat sovětská letadla a vrtulníky.

Nový sovětský vůdce Michail Gorbačov rozhodl, že je čas válku ukončit. Demoralizované a bez naděje na vítězství se sovětské síly začaly s ostudou stahovat v roce 1988. Poslední sovětský voják přešel zpět přes hranice 15. února 1989.

Jednalo se o první sovětské vojenské dobrodružství mimo východní blok od druhé světové války a znamenala konec období zlepšování vztahů během studené války. Byl odložen podpis zbrojní smlouvy SALT II a USA začaly znovu zbrojit.

Během okupace Afghánistánu bylo zabito 15 000 vojáků a dalších 35 000 bylo zraněno.

Ale úplně nejdůležitějším výsledkem okupace Afghánistánu bylo finanční vykrvácení SSSR díky dlouhé válce a snaze soupeřit s ekonomicky mnohem silnějšími USA. Východní říše zla se rozpadla 26. prosince 1991 po 74 letech existence, kdy v 19:32 krátce po projevu Michaila Gorbačova byla nad Kremlem spuštěna rudá vlajka s hvězdou a kladivem.

Ale mělo to i méně pozitivní výsledek, kdy válka vedla k nárůstu mezinárodního terorismu, s kterým bojujeme dodnes.

 

Zdroj: History.com, nytimes.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace