Od roku 1945 byly potopeny ponorkami jen dvě lodě - Britové použili "archaické" torpédo

17. 04. 202016:30

Od roku 1945 byly potopeny ponorkami jen dvě lodě - Britové použili ”archaické” torpédo

foto: wikipedia, public domain/Potápějící se General Belgrano

Během druhé světové války sloužilo v německé Kriegsmarine 1156 ponorek, z nichž 784 bylo spojenci potopeno nebo se staly obětí nehod. Němci potopili na 3500 lodí, nejen v evropských vodách a Atlantiku, ale i v Tichomoří nebo Severním ledovém oceánu. V Tichomoří jen americké ponorky potopily 1314 japonských lodí a zničily asi 60 % japonského obchodního loďstva. Od skončení války až dodnes pak ponorky potopily jen dvě lodě. A oba příběhy jsou velice zajímavé: jednou potopenou lodí byla protiponorková fregata, druhou starý křižník. První úspěch zaznamenala pákistánská dieselová ponorka moderním torpédem. Druhý pak britská jaderná ponorka - klasickým torpédem v tu dobu 50 let starého modelu.

První z nich byla pákistánská ponorka Hangor, postavená ve Francii jako člun třídy Daphné. Šlo o malou diesel-elektrickou ponorku s výtlakem pod hladinou 1043 tun, výkonné elektromotory jí pod vodou dávaly rychlost 16 uzlů. Vyzbrojeny byly dvanácti torpédomety ráže 533 mm. Ve Francii sloužily od poloviny 60. let, poslední byly vyřazovány až v roce 1996. Nasazeny byly také portugalským námořnictvem (1967-2010), jihoafrickým (1970-2003), španělským (1973-2006), a právě pákistánským. Země pořídila čtyři (z toho jednu od Portugalska) a sloužili zde od roku 1970 do roku 2006.

Hangor identifikoval 26. listopadu 1971 v Arabském moři, během indicko-pákistánské války, cíl jako indickou válečnou loď ve vzdálenosti 10-13 km, což bylo pro úspěšný útok vzhledem k rychlosti lodi příliš daleko. O pár dnů později nad hlídkující ponorkou dokonce přepluly hlavní síly indického Západního loďstva v čele s křižníkem Mysore (původní britský lehký křižník Nigeria třídy Fiji). Na ponorce v tu chvíli vypnuli všechny systémy, aby unikly odhalení - ale bylo urgentní před pohybem nepřítele varovat velitelství. Velitel ponorky tedy porušil rádiový klid - jeho hlášení bylo zachyceno a Indové vyslali do prostoru dvě protiponorkové fregaty: Khuri a Kirpan.

4. prosince 1971 dostala ponorka svolení zaútočit. A o týden později nikoli lovec vypátral kořist, ale ponorka jako první zjistila přítomnost fregaty. Velitel nařídil hluboký ponor a opatrně se k nebezpečnému protivníkovi přibližoval s cílem napadnout jej samonaváděcím torpédem. Krátce před osmou večerní 9. prosince 1971 z hloubky 40 metrů torpédo odpálil. O takové taktice si mohli druhováleční kapitáni na U-Bootech nechat jen zdát. Nicméně torpédo neexplodovalo (pokud vůbec zasáhlo) a napadená loď nejvyšší rychlostí opouštěla nebezpečný prostor, protože neměla ponětí o tom, odkud útok přišel a čemu je vystavena.

Druhá fregata ovšem podle směru vystřeleného torpéda pravděpodobnou polohu ponorky odhadla. Ponorka však jejímu útoku předešla a vypálila jako první. Následovala mohutná exploze, pákistánské torpédo zasáhlo sklad munice fregaty Khurki, která se rychle potopila se ztrátou asi 200 námořníků. Kirpan se vrátil a zasypal oblast naslepo množstvím hlubinných bomb, které ponorce neublížily. I při následující mohutné pátrací operaci indického loďstva se ponorka dokázala úspěšně vyhnout všem nástrahám a 13. prosince 1971 se vrátila na základnu. Dnes je uchovávána jako muzejní v Karáčí.

Jen měsíc před úspěchem pákistánské ponorky Hangor vstupuje do služby britská ponorka Conqueror, jaderná ponorka třídy Churchill, loď zcela jiných parametrů než třída Daphné z 50. let (výtlak ponořené lodi 4900 tun, rychlost pod hladinou 28 uzlů), jakkoli také mnohem kratší služby (vyřazena byla již v srpnu 1990).

Obětí Conqueroru se stane argentinský křižník General Belgrano, což byl původně americký CL-46 Phoenix, lehký křižník třídy Brooklyn, který zažil japonský útok na Pearl Harbor a Argentina ho zakoupila v roce 1951. Ponorka vyplula 3. dubna 1982, den po argentinské invazi na Falklandy, ze skotské základny, a o tři týdny později dosáhla své operační základny. Jejím úkolem bylo vyhledávat válečné lodě argentinského námořnictva - Britové měli pochopitelně spadeno především na letadlovou loď Veinticinco de Mayo (původně britskou HMS Venerable z roku 1944, zakoupenou v Nizozemsku Argentinou v roce 1968).

Letadlovou loď Conqueror neobjevil, ale nabídla se mu kořist v podobě zmíněného křižníku. Ponorka dostala svolení k útoku (ač křižník nepokračoval v kurzu, který původně hrozil útokem proti britskému svazu) a vypálila torpéda Mark VIII, osvědčená torpéda nasazovaná již od 20. let - kapitán je považoval za spolehlivější než samonaváděcí akustická torpéda Tigerfish z roku 1979. Dvě křižník zasáhla, obě explodovala a loď se po dvaceti minutách potopila se ztrátou 323 mužů.

Na rozdíl od Hangoru zůstává z Conqueroru dnes v Královském námořním ponorkovém muzeu v Gosportu jen kapitánská kabina a hlavní ovládací panel spolu s periskopy. Zbytek lodi čeká ve skladu na rozebrání.