Autor fotografie: flickr.com (CC BY 2.0)
Velkou odvahu projevil ,,v hodině H" Charles Seymour Kettles, který během války ve Vietnamu zachránil život desítek svých spolubojovníků. V roce 2016 byl Kettles vyznamenán Medailí cti, zemřel 21. ledna 2019.
Kettles byl odveden do armády ve věku 21 let v době vypuknutí Korejské války. Absolvoval základní výcvik a navazující důstojnickou školu ve Fort Knox, v únoru 1953 se stal důstojníkem tankového vojska a v roce 1954 přidal absolvování Armádní letecké školy. Válku nestihl a v aktivní službě pak působil v Jižní Koreji, Japonsku a Thajsku. Po odchodu z armády se živil prodejem automobilů, ale zůstal v záloze jako příslušník 20. polního dělostřeleckého pluku.
V roce 1963 se dobrovolně přihlásil do aktivní služby a absolvoval přeškolení na vrtulníky ve Fort Wolters a ve Francii pak kurz pilotáže UH-1D Huey. V roce 1966 byl jmenován velitelem letky 176. roty úderných vrtulníků, s níž mezi únorem a listopadem 1967 létal ve Vietnamu, a podruhé od října 1969 do října 1970.
15. května 1967 padli na řece Sông Trà Câu do léčky severovietnamské armády vojáci 1. brigády 101. výsadkové divize. Vietnamci při přepadu účinně využívali předem připravených opevnění a systému podzemních tunelů, a silnou palbou ze všech zbraní drželi Američany v šachu, přičemž jim působili těžké ztráty. Major Kettles se dobrovolně přihlásil a vedl šest vrtulníků UH-1D s posilami a k evakuaci zraněných, jakkoli by jisté, že Vietnamci jsou na takovou reakci připraveni.
Vrtulníky se také v přistávací zóně dostali pod těžkou palbu a mnozí z vojáků, kteří měli posílit bojující výsadkáře na zemi, byli zraněni, než vůbec mohli vystoupit. Major Kettles ovšem odmítl operaci přerušit, dokud nebyly posily a zásoby munice vyloženy a naopak naloženi zranění. Všechny vrtulníky nakonec úspěšně přes poškození odletěly, ale tím pro ně nasazení toho dne nekončilo. Kettles se na místo bojů vrátil, ačkoli věděl, co ho v přistávací zóně čeká. Přistával uprostřed minometné a kulometné palby, která zranila střelce v jeho vlastním stroji a prostřelila mu nádrž - startoval a z nádrže mu prýštil benzín. Přesto se dokázal vrátit na základnu i se zraněnými, které převážel.
Později stejného dne přišla urgentní žádost od velitele napadeného praporu o nouzovou evakuaci čtyřiceti čtyř zbývajících vojáků. Kettlesově rotě zbýval po celodenním nasazení jediný bezpečně letuschopný Huey a major osobně opět startoval. Potřetí vedl do pekla severovietnamské palby šest evakuačních vrtulníků, tentokrát pět z nich od 161. roty, a několik strojů palebné podpory. Všem se podařilo přistát a odvézt zbývající vojáky - až na osm, kterým se kvůli intenzivní nepřátelské palbě nepodařilo dostat na přistávací plochu včas, což Kettles zjistil až po odstartování.
Předal vedení formace jinému stroji a bez podpůrných vrtulníků a jakýchkoli jiných prostředků se pro osm posledních vojáků vrátil, a přes další poškození svého stroje se mu podařilo všechny dostat do bezpečí.
Video: YouTube
V roce 1968 za prokázané hrdinství, kterým zachránil desítky spolubojovníků, dostal Záslužný služební kříž (DSC). A v roce 2012 zahájil koordinátor Veterans History Project William Vollano proces, který vyústil rozhodnutím Kongresu v Kettlesově dekorování Medailí cti z rukou prezidenta Obamy, k němuž došlo 18. července 2016: "Dostali jsme z toho všech čtyřicet čtyři. Žádné z těch jmen není zapsané ve Washingtonu na zdi. Nic není důležitějšího," řekl podplukovník v.v. Kettles.
Zdroj: history.com