Výlety a zálety Josefa II.

Výlety a zálety Josefa II.
Autor fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Joseph_II(002).jpghttps://commons.wikimedia.org/wiki/File:Anonymous_Austrian_-_Joseph_II,_Versailles.jpg|Popisek: Josef II.
27 / 02 / 2019, 16:30

Josef II. byl, stejně jako Marie Terezie, již od dětství velmi zvídavý a intenzivně se vzdělával v umění diplomacie, historie a politiky. Druhou podobností s Marií Terezií mu byl přísný rodič. V Josefově případě to však nebyl otec, jako u Marie, ale naopak matka

Marie se snažila svého syna co nejvíce ochraňovat a směřovat určitou jí zvolenou životní cestou, až se její láska začala přetvářet spíše v omezování Josefovy svobody. Po smrti Františka I., manžela Marie Terezie, jeho syn Josef po otci převzal říšskou korunu a začal vládnout společně s matkou. Z tohoto společného vládnutí brzo vznikly spory, jelikož synovy osvícenské představy byly v přímém rozporu s Mariiným konzervativním přemýšlením. Josef byl unaven společností šlechty a panovačnými řečmi své matky. Marie Terezie svému synovi organizovala život, Josef toho brzy začal mít plné zuby a mnohem radši trávil čas na poli s vojáky. Po zralé úvaze se tak rozhodl, že se vydá na cesty prozkoumat, jak se daří obyčejným poddaným.

psali jsme: Nikdy předtím jsme v Evropě nehráli tak významnou pozitivní úlohu, jako za vlády Karla IV

Josef, osvícenec tělem i duší, byl přesvědčen, že jedině s vlastními zkušenostmi dokáže zlepšit poddaným jejich životní situaci. Panovnice-matka, ale byla přesně opačného názoru. Město Vídeň ze zásady neopouštěla a nikam necestovala. Byla přesvědčena, že opravdu silnému panovníkovi cestování nic nového nepřináší. Takové výpravy jsou totiž vždy zkreslené a panovník nemůže z okna kočáru nikdy vidět věci takové, jaké opravdu jsou. Místo cestování, podle královnina názoru, měl Josef spíše pevnými politickými rozhodnutími pozvednout lidem jejich životní úroveň.

Josef se ale na cesty nakonec opravdu vydal, ale ne jako dědic rakouského a českého trůnu, ale naopak jako tajemný hrabě von Falkenstein. Lidé jeho přestrojení však zanedlouho odhalili, jelikož bylo lehké rozpoznat, komu patří tak honosný kočár. I když se na první pohled zdála Josefova myšlenka ušlechtilá, cesty se na druhou stranu nevyznačovaly moc velkou střídmostí. Historikové tvrdí, že na každou výpravu se Josef pečlivě a nákladně několik měsíců připravoval. První velká cesta byla Josefem uskutečněna do Čech v roce 1766. Potom následovaly Uhry a Banát a nakonec císař procestoval celou habsburskou monarchii, Slezsko, Itálii, Francii a dokonce Rusko. Josef ve svém cestovním deníku, který si bohužel nepsal, ale pouze diktoval, zaznamenal mimo jiné ukrutný život poddaných v bídě, nevzdělané děti a nedostatek doktorů. Díky těmto výpravám se Josef dozvěděl, jakými problémy jeho země trpí. V jeho hlavě se tak začaly rodit první náznaky po potřebných reformách, které za své vlády o několik let později uskutečnil.  Do smrti své matky Marie v roce 1780 si však neodvážil nic moc prosadit.

psali jsme: Ten, který si ,,vyšlápl na Slezsko. Před 963 lety zemřel český Achilles, kníže Břetislav I.

Kromě politického rázu měla cesta i nádech milostný. Josef se totiž v jednom z dopisů svému bratru Leopoldovi rozplýval nad tím, kolik milých zážitků s ženami si ze svých cest odvezl. Krev jeho otce, známého milovníka žen, se tak v mladém Josefovi rozhodně nemohla zapřít. Jedním z nejvýznamnějších a nejznámějších příběhů, který však již nesouvisí s ženami, se císaři stal na Moravě. Když Josef projížděl po císařské státní silnici, u dnešního Rousínova se mu zničilo kolo. A tak císař, aby nezahálel, když mu služebníci opravovali kolo, požádal sedláka stojícího na poli, zdali by si mohl vyzkoušet orbu. Císař opravdu několik brázd vyoral a tento jeho čin se setkal s velmi kladnou odezvou poddaných, kteří na místě nechali zbudovat pomník.

Je bezesporu faktem, že Josef nechtěl soupeřit se svou silnou matkou Marií Terezií, a proto se raději rozhodl vydat na nákladné cesty po Evropě. Na druhou stranu ale právě tyto výpravy, kromě toho, že Josefovi získaly popularitu, jej také seznámily se situací v zemi. Tyto znalosti se tak Josefovi náramně hodily pro následné osvícenské reformování země.

 

 

Tagy článku