Autor fotografie: Gémes Sándor/SzomSzed, CC BY-SA 3.0 |Popisek: Migranti (ilustrační obrázek)
Od počátku letošního roku vstoupilo podle údajů evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex téměř 300 000 migrantů, což je téměř o 100 % více než v loňském roce. Je zřejmé, že Evropa čelí další migrační vlně porovnatelné s roky 2015/2016. České předsednictví proto nedávno svolalo jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Poučila se Evropa, umí lépe čelit tlaku převaděčů a dokáže lépe odlišit oprávněné žadatele o azyl od ekonomické migrace, kterou indikuje nedůslednost a rozdílné sociální systémy v jednotlivých členských státech?
Je důležité v první řadě říct, že chybí koordinace. Jestliže se v letech 2015/2016 podařilo koordinovaným úsilím Rakouska a států visegrádské skupiny zajistit na tzv. balkánské cestě přes Řecko kontroly a policejním nasazením a ploty v Maďarsku odradit převaděče, nyní tato koordinace chybí a nahrazuje jí opakované volání po kontrolách na vnější hranici EU. Proto také Rada ministrů vnitra řešila logický důsledek této nekoordinace - zavádění kontrol na hranicích uvnitř schengenského prostoru. Unijní pohraniční agentura Frontex pozoruje na západobalkánské trase na trojnásobný nárůst počtu migrantů přicházejících nelegálně do EU oproti loňskému roku.
Maďarský premiér Viktor Orbán upozornil, že jím vedená země čelí migračním vlnám ze dvou směrů. „Maďarsko-ukrajinskou hranici překročilo přes milion lidí. Na maďarsko-srbské hranici jsme zastavili už 250 tisíc pokusů o proniknutí na naše území,“ uvedl Orbán a vyzval k lepší ochraně srbsko-makedonské hranice.
Celková výše finančních nákladů využitých na pokrytí kontrol na hranicích se Slovenskem vyjde od začátku jejich zavedení do plánovaného konce 12. prosince podle odhadů Policie ČR téměř na 300 milionů korun.
Z uvedeného je zřejmé, že od roku 2015 se nezměnilo v zásadě nic: jednotlivé členské státy nemají vůli k vyššímu stupni koordinace i s balkánskými státy, které jinak od EU zakoušejí kritiku a oddalování přístupového procesu do EU Nijak zvlášť intenzivní dialog se nevede. Kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru a mnohakilometrové fronty kamionů jsou jen zoufalou reakcí na tento vývoj.
Přitom technicky učinil svět v této oblasti velký pokrok. Satelitní snímky, monitoring telefonní, radiové a satelitní komunikace organizátorů převaděčství včetně nasazení dronů a bezpilotních prostředků je dnes možné užít od hranic Turecka a v celém Středomoří. Lze využít také zkušeností ze spolupráce s Polskem při boji proti cíleně organizované migraci režimem v Bělorusku. Monitoring celé trasy ze země původu (Sýrie, Irák), vypovězení bezvízových dohod, které umožnily charterové lety migrantů do Minsku a nasazení nejmodernější techniky a bariér na hranicích nakonec tuto cestu více méně uzavřelo. I tato vlna vyžaduje perfektní policejní koordinaci a důvěru ve sdílení dat a informací.
Dnes není problém sledováním komunikace převaděčů odhalit dávno předem jeden konkrétní kamión z tisíce, který je naplněn ilegálními migranty, sledovat jej až na hranici schengenského prostoru a odepřít mu vstup. Moderní technologie umožní nebrat si jako rukojmí nezvládnuté migrace dopravu a mezinárodní obchod, protože nasazení policistů a celní služby v terénu na hranicích bude efektivnější.
Zdroj: frontex.europ.eu, bbc.com, redakce