Autor fotografie: fb profil Jiřího Čunka|Popisek: Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL)
Senát Parlamentu České republiky se dnes postavil proti plánu Evropské komise na stanovení rámce zdanění energií. Podle senátorů návrh zasahuje do daňové pravomoci členských států EU. Podle senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL) nelze s plány Evropské komise souhlasit, když nejsou přesvědčivě spočítané náklady, které má společnost nést: "Jestliže předsedkyně Ursula von der Leyen stanovila takový cíl, a zapomněla k tomu stanovit, co to bude znamenat, tak pak se nemůže divit, že státy jsou k plnění takových cílů opatrné." Je pravděpodobné, že Senát odmítne také snížení emisí skleníkových plynů do 2030 o 55 procent.
Tzv. New Green Deal v prosinci 2020 schválila Evropská rada a proti se nepostavil ani český premiér Andrej Babiš. Sněmovna balíček nazvaný Fit for 55 neprojednala a dnešní jednání Senátu je tak poslední šancí se ohradit alespoň proti vybraným jednotlivým návrhům a jejich parametrům. Obecným cílem radikálního přístupu Evropské komise k řešení problému tzv. klimatické změny je snížení emisí o 55 % ve srovnání s rokem 1990, a to do roku 2030, a do roku 2050 pak úplný odklon od fosilních paliv a úplná eliminace skleníkových plynů.
Součástí konkrétních opatření pak je například zákaz prodeje automobilů se spalovacím motorem po roce 2035, rozšíření systému tzv. emisní povolenek na budovy nebo další způsoby dopravy, omezení umělých hnojiv a tlak na redukci spotřeby masa.
Nejsilnější kartu, právo veta v Evropské radě, Česká republika postojem Andreje Babiše nevyužila. Zbývá tzv. žlutá karta, kterou může návrhům vystavit Senát - která bude účinná pouze v případě, že se podobně zachová čtvrtina parlamentů členských států Unie. Složitá formální pravidla současně neumožňují zamítnout věc jako celek. Lze se vyjádřit jen k jednotlivým návrhům. Významná otázka stanovení rámce zdanění energií je jedním z těch, které svou žlutou kartu dnes dostaly.
Ve svém dnešním vystoupení před kolegy kritizoval senátor Jiří Čunek, zpravodaj projednávaného bodu, fakt, že se téma v horní komoře řeší na poslední chvíli, i samotný způsob, jakým se k němu může Senát vyjadřovat: "Musíme se na Green Deal dívat tak jak byl sdělen, to znamená na cíle celkově. A já jsem přesvědčen, že když si člověk v životě stanoví nesmyslný cíl, a k tomu si nedá postupné kontrolní kroky, tak ten cíl buď ztratí, nebo ho změní, většinou ho vůbec nedosáhne. A u společnosti je to stejné."
Kritizoval absenci podkladů týkajících se způsobu dosažení vytčených cílů, způsob náhrady zdrojů energie, které bude třeba vypnout, a nákladů, které to pro Českou republiku bude znamenat: "My vlastně v tuto chvíli nemáme řečeno, co to pro Českou republiku bude znamenat, alespoň naznačit, jak ty zdroje nahradíme. (...) Kolik to skutečně má stát, co všechno v přípravě pro to, abychom toho dosáhli, musíme udělat, a kolik to bude stát a který rok, tedy časově."
Evropská komise ve svých plánech požaduje/nařizuje navýšení podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů na 40 % do roku 2030. Letošní zkušenost nejen v Německu přitom napovídá, že bez stabilních zdrojů energie se Evropa nemůže obejít, resp. že posiluje v konečném důsledku svou energetickou závislost na Rusku. Opatření ještě nevešla v platnost, a již dnes se hovoří o energetické krizi a ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot letí k rekordní úrovni.
Green Deal jako takový většina senátorů přitom neodmítá absolutně, ale ve formě, v jaké byl představen, ho Jiří Čunek označuje za "snůšku zbožných přání". Podle senátora Mikuláše Beka je ovšem problémem také absence dopadových studií, kterými by česká strana podložila svá kritická stanoviska. Váhu případných odmítavých stanovisek z české strany označil za malou s tím, že pokud již některé parlamenty členských států vystavují Green Dealu žlutou kartu, činí tak proto, že jejich vlastní klimatická politika je ambicióznější.