foto: Indická armáda, Public domain/Tank Arjun Mk1A
Indie před pěti lety oznámila nákup více než stovky tanků domácí výroby Arjun Mk1A, ani dva roky po plánovaném doručení ale stále nic nemá a musí se spoléhat dále na ruské T-90S a T-72.
Asi každá země se silným zbrojařským průmyslem chce být pyšná na to, že používá svoje výrobky. Česká armáda má pušky BREN, Švédsko má Gripeny, o Spojených státech ani nemluvě. Blýsknout se chtěla v březnu 2020 i Indie a objednala si více než stovku kusů vylepšeného modelu svéhotanku Arjun Mk1. Jeho výrobce, společnost Ordnance Factory Board se chvástala, že na novém tanku provedla přes sedm desítek úprav, například nový zaměřovací systém, vylepšenou komunikační platformu nebo nebo navigaci. Spolu s předchozí verzí měly tanky tvořit páteř indické armády.
Indické Arjun Mk1A s motory MTU MB 838 Ka-501
Jenže tomu asi tak nebude. Ačkoliv dohoda počítala s dodáním do 30 měsíců od podpisu, tedy v září 2022, indická armáda stále tanky nemá. A měla by to primárně být chyba přímo Indie. Podle serveru Swarajya se totiž nestíhají vyrábět motory MTU MB 838 Ka-501, které dodává německý výrobce MTU. Ten totiž jeho výrobu pro malý zájem ukončil a podle jeho slov bude trvat několik let, než ji dokáže znovu obnovit. Firma se tak přidala k poměrně obsáhlému seznamu výrobců, kterým indická vláda zadala požadavek na vyrobení části tanku a kteří také hlásí, že nestíhají vyrábět.
A není to problém jen vylepšeného modelu. Nestíhají se totiž vyrábět ani náhradní díly pro první generaci. Situace tak dospěla do fáze, kdy až tři čtvrtiny tanků Arjun je mimo provoz i několik let. Pro armádu jsou přítěží už jejich fyzické vlastnosti. Předně, váží okolo 60 tun, což z nich dělájedny z nejtěžších tanků. Jejich velké rozměry navíc ztěžují přepravu vlaky, jelikož se stěží vejdou na vagóny. Indická infrastruktura také není na takovou zátěž stavěná a převozy se tak musí plánovat složitě dopředu.
Arjun Mk1A dostane ještě silnější motor DATRAN
Situaci by alespoň částečně měla zachránit indická firma BEML, která loni v březnu představila nový motor DATRAN o výkonu 1 500 koní, což je o sto více, než měl mít ten německý. Výrobce loni provedl prvotní testy a nyní vyrábí další testovací kusy. Server Hindustan Time citoval zástupce BEML podle kterých je motor revolucí v indickém průmyslu. Jeho hlavní přednosti mají být v poměru výkonu na tunu, provozuschopnosti ve velkých výškách a teplotách pod bodem mrazu, ale i v pouštích, kde je naopak velké vedro. Je nutno uznat, že rozmanitost inidické geografie výrobu zbraní vůbec neulehčuje.
Zachráncem jsou sovětské tanky T-72 a T-90
Než se ale Indie nových tanků dočká, bude to chvíli trvat. Do té doby si musí vystačit se silně zastaralými sovětskými tanky T-72 a T-90, kterých dostala v 80. letech okolo dvou tisíc. Ty koneckonců musela nasadit i ruská armáda, aby zvládla ofenzívu na Ukrajině. Indie ale na domácích tancích pracuje už přes půl století, což jen poukazuje na to, že problém je už v samotném projektu.
V současnosti armáda stále preferuje používání sovětských tanků. Argumentují jejich výdrží, lepšími vlastnostmi i výsledky. Jejich pořizovací cena je také mnohem větší, než nákupy od Ruska. Jen pro představu, za objednávku cca 118 kusů Mk1A a následný dvouletý servis měla indická vláda zaplatit přibližně 890 milionů dolarů (21,2 miliardy korun). Pořídit si chtěla i 350 lehkých tanků.
Než Arjun Mk1A, to raději FMBT budoucnosti
Arjun měl ambice stát se moderním domácím tankem, ale jeho hmotnost, cena, mechanické problémy a nezájem armády z něj udělaly spíše okrajový projekt. Indie se místo něj soustředí na ruské tanky a vývoj nového domácího tanku FMBT (Future Main Battle Tank), který by měl lépe odpovídat jejím potřebám. Na něm se pracuje od roku 2010, i zde se ale objevují organizační problémy. Ačkoliv měla armáda od začátku velké slovo ve vývoji, nedokázala se podle webu Business standard shodnout například na tom, zda chce mít tří nebo čtyřmístnou osádku. V roce 2021 tank ale prošel předběžným schválením designu a vyroben by měl být do konce dekády.
Autor: Marek Baloun
Tagy