Autor fotografie: foto: BAE Systems|Popisek: BVP CV90
Na jaře byla zahájena výroba prvních vrtulníků Viper a Venom, které byly pořízeny v prosinci 2019 za více než 14,5 miliardy korun. V srpnu vyjednala ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodávku dalších osmi kusů formou daru od americké vlády, čímž jejich celkový počet dosáhne 10 bitevních Viperů a 10 víceúčelových Venomů. Stroje nahradí vrtulníky Mi-35, z nichž část poskytla Česká republika bojující Ukrajině. Podstatnou a v době podpisu smlouvy o pořízení 12 původních vrtulníků diskutovanou otázkou bylo deklarované zapojení českého obranného průmyslu do jejich výroby, které má dosáhnout 30 %. Tento podíl nicméně nebyl upraven v kupní smlouvě. Podobná situace může hrozit i nyní v rámci vyjednávání o pásových BVP. Jak chce MO kontrolovat, že dodavatel svým závazkům dostojí? Zeptali jsme se.
"Ministerstvo obrany nemůže komentovat to, o čem soukromé či státní firmy jednají, protože je to jejich záležitost. Pro ministerstvo obrany je dodavatelem společnost BAE Systems Hägglunds, která je odpovědná i za nastavení průmyslové spolupráce. VOP CZ bude do projektu významně zapojen. Švédská strana explicitně deklarovala, že počítá se zapojením českého obranného průmyslu v hodnotě odpovídající 40 % ceny zakázky a též se zapojením minimálně 30 českých firem. Ministerstvo očekává, že tento závazek bude konkrétně potvrzen na následujících jednáních," odpovědělo Ministerstvo obrany na dotaz Security Magazínu, zda hraje stání podnik VOP CZ původně zamýšlenou roli integrátora účasti českého obranného průmyslu, a zda bude závazek 40% účasti českých firem na zakázce formálně podepsán ještě před podpisem samotné kupní smlouvy.
Z průběhu jednání švédské společnosti BAE Systems/Hägglunds se zástupci českého průmyslu je dosud známo, ovšem jen v kondicionálu, že podvozek a celkovou integraci vozidel by měl na starosti státní podnik VOP CZ, zatímco za výrobu bojové věže by odpovídala společnost Excalibur Army z holdingu Czechoslovak Group. Švédská strana měla deklarovat, že by se vozidla kompletně vyráběla v České republice, přičemž do procesu by bylo zapojeno třicet českých firem.
Požadovaný minimálně 40% podíl českého obranného průmyslu představuje při dosud platné ceně 52 miliard korun přibližně hodnotu 20,8 miliardy korun. Nepominutelný podíl na výrobě bude mít společnost Ray Service, která dodává kabelové svazky světovým výrobcům bojové techniky. Smlouva mezi BAE Systems a Ray Service již byla podepsána. Informace o dalších závazcích nicméně dosud chybí, a s blížícím se termínem podpisu kupní smlouvy na všech 210 vozidel zbývá relativně málo času. Mezi dalšími z českých firem, které se by se mohly či měly na zakázce podílet, jsou zmiňovány také společnosti STV Group, Agados, Mesit, Pramacom.
Jakmile bude podepsána kupní smlouva, vyjednávací pozice českých společností prudce oslabí. Připomenout lze v tomto ohledu složitá jednání v případě účasti českého průmyslu na dodávce děl CAESAR, kdy se až na poslední chvíli a krátce před podpisem kupní smlouvy podařilo dojednat například dodávky české munice; je více než pravděpodobné, že při obráceném postupu by k takové dohodě nedošlo, resp. za mnohem horších podmínek. Do nevýhodné situace se také dostaly české společnosti v případě výše zmíněných vrtulníků systému H-1. Je pravdou, že v případě přímých nákupů formou G2G lze deklaraci ochoty dosáhnout požadované úrovně zapojení českého průmyslu důvěřovat, protože partnerem kupujícího je zde vláda spojenecké země. Na druhou stranu v detailu přirozeně jednají soukromé společnosti, které přirozeně, a nelze jim to vyčítat, hledají všechny možné cesty k maximalizaci vlastního zisku.
"U všech v poslední době uzavřených akvizic byly zároveň podepsány programy průmyslové spolupráce. Ať už se jedná o izraelské radiolokátory MADR, houfnice CAESAR, komplet SHORAD nebo americké vrtulníky Venom a Viper," řekla ministryně obrany 13. dubna - totéž tedy musí platit i pro BVP jako dosud největší akvizici. Akvizice Ministerstva obrany musejí do budoucna včas řešit všechny tři základní body: tedy zapojení domácího průmyslu, otázku životního cyklu techniky, a podmínky nákupu. Podpis kupní smlouvy by měl být posledním podpisem, který proces uzavře.
Položili jsme Ministerstvu obrany následující tři otázky:
1) Jak konkrétně je vypočten český podíl na zakázce v míře 40 %? Tedy z jaké částky a jakým mechanismem?
Tyto informace byly sděleny v rámci tzv. Výzvy k podání vládní nabídky („RfGP“) vládě Švédského království, která je v současné době, společně se společností BAE Hägglunds, jediným relevantním příjemcem těchto informací. Požadované informace mají obchodní povahu a jejich zveřejnění by mohlo nepříznivě ovlivnit kvalitu podané nabídky, jakož i ochranu podstatných bezpečnostních zájmů ČR. V každém případě postupuje MO v souladu s platnou evropskou legislativou – smlouvou o fungování evropské unie a zejména pak se směrnicí 2009/81/ES.
2) Stačí, aby subjekt měl sídlo v České republice, nebo MO zjišťuje koncového vlastníka?
V souladu se zákonem č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic, provede MO screening vlastnické struktury klíčových poddodavatelů projektu. K tomu je, mimo jiné, nezbytné zkoumat konečného uživatele výhod, jakož i významné majetkové podíly klíčových vlastníků u společností s více vlastníky. Z důvodu maximalizace daňové výtěžnosti a omezení odlivu zisku z ČR je pro MO důležitý daňový domicil konečného uživatele výhod, pouhé sídlo společnosti v ČR maximální daňovou výtěžnost (zdanění zisku) nezaručuje.
3) Jakým způsobem bude fakticky prokazováno naplnění českého podílu na zakázce, případně jak bude zajištěno?
Naplnění českého podílu bude v průběhu plnění smlouvy o dodávkách monitorováno a v případě neplnění bude sankcionováno. Konkrétní sankční mechanismy jsou zakotveny v návrhu smluvních podmínek, které obdržela v rámci RfGP vláda Švédského království. Podrobnější informace nelze zveřejnit z důvodů uvedených v odpovědi na první dotaz. Jednání se švédskou stranou jsou na samém začátku.
Zdroj: Ministerstvo obrany, E15, iDnes