Civilní vrtulníky Bell 412EPX - příbuzné "našich" Venomů - v konkurenci s AW139 nejspíš neobstojí

02. 07. 202016:00

Civilní vrtulníky Bell 412EPX - příbuzné ”našich” Venomů - v konkurenci s AW139 nejspíš neobstojí

foto: CC BY 4.0/prototyp Bell UH-X

Když nedávno dostal editor magazínu AviationWeek Tony Osborne otázku, jak vidí pozici nového civilního užitkového vrtulníku Bell 412EPX vůči existující konkurenci, odpověděl, že jde jen o málo více než o další upgrade v rodině vrtulníků Bell 412, verzi odvozenou od platformy UH-X. Jde o vzdálené příbuzné nám dobře známých osmi víceúčelových vrtulníků Venom zakoupených v armádní zakázce na pořízení dvanácti takových strojů. Jejich hlavním konkurentem byly vrtulníky AW139, a nepřekvapí, že tyto vrtulníky jsou si výše zmíněnou konkurencí i na civilním trhu. Osborne nové verzi Bellu velkou naději nedává - podle jeho slov je AW139 na trhu etablovaný, mimořádně úspěšný, a má-li něco jeho pozici ohrozit, těžko to může být vrtulník příbuzných parametrů.

Hlavním sděleným důvodem, proč Ministerstvo obrany a AČR nakonec zvolily pro přezbrojení 221. vrtulníkové letky a jejích Mi-35 právě kombinaci UH-1Y Venom/AH-1Z Viper, bylo, že šlo o jedinou nabídku, kterou vláda České republiky dostala od vlády jiného státu. Forma nákupu vláda-vláda je u strategických zakázek skutečně racionální - nicméně v situaci, kdy je nabízen srovnatelný produkt za poloviční cenu, jeví se trvání na takové formě akvizice poněkud samoúčelným.

Argument pak doplnila řada dalších zdůvodnění, mezi nimiž nejvíce rezonovalo tvrzení, že AW139 je civilní platforma a AW139M nabízená vzdušným silám AČR pouze militarizovanou verzí, zatímco UH-1Y je od počátku jako vojenský stroj konstruovaný vrtulník. Argument, z něhož byla cítit vůně napalmu po ránu, nemohl být, s ohledem na průběh zakázky, vystaven srovnávacím zkouškám obou strojů, a působil na mnohé poněkud účelově - mj. při představě, jaké úkoly budou vlastně české vrtulníky v praxi opravdu plnit. A také proto, že vrtulníky Bell jsou velmi rozšířené právě i v civilním sektoru.

Naznačený vývoj projektu Bell 412EPX a jeho nevelké šance se vůči úspěšnější konkurenci ve standardním prostředí prosadit nepřímo ilustrují také naši situaci. Přes obecně panující spokojenost s tím, že Armáda České republiky dostane skvěle vypadající a výkonné vrtulníky osvědčeného systému H-1, se poněkud vytratily pochybnosti o zvláštnostech roky se vlekoucí snahy přijít s řešením náhrady zastaralých Mi-35. Výtky směrem k nesmyslnému počtu čtyř bitevních vrtulníků Viper jsou odráženy argumentem, že někdy v budoucnu snad, možná, dokoupíme další. Na kotrmelce v zadání a změny v přístupu se již zapomnělo. Konec dobrý, všechno dobré.

Bell 412EPX je zpět pro civilní použití vyvinutá varianta militarizovaného víceúčelového vrtulníku Bell UH-X, jímž Japonské síly sebeobrany nahrazují pro příštích minimálně 20 let své vysloužilé UH-1J. Vrtulníky jsou určené pro obranu ostrovů, pátrací a záchranné operace, dopravu a pomoc při pohromách, a obstály v konkurenci nabídek od Kawasaki Heavy Industries a Airbus Helicopters. UH-X, podobně jako jeho civilní varianta 412EPX, nabízejí nejmodernější avioniku, multifunkční displeje, automatický systém řízení letu. Tedy prvky, jimiž standardně disponuje i etablovaná konkurence Bellu, AW139.

Podle názoru editora AviationWeeku, nebude v důsledku toho Bell ve vývoji řady 412 pokračovat, možná jej přenechá svému japonskému partnerovi, společnosti Subaru, která pracuje na projektu UH-X, a uvolněné kapacity napře do vývoje svých nových lehkých vrtulníků a strojů určených pro programy americké armády Future Long-Range Assault Aircraft a Future Attack Reconnaissance Aircraft. Což připomíná další z problematických aspektů akvizice vrtulníků H-1 pro naše vzdušné síly: pořídili jsme vrtulníky, jejichž vývoj a produkce končí.