foto: BAE Systems/CV90
BVP jsou nepochybně jednou z hlavních součástí mechanizovaných sil. Podporují tanky (MBT), dělostřelectvo, ale i plní jiné úkoly, a těch není málo. A je nutno si uvědomit si, kdy, jaká BVP byla zkonstruována, a jaký je jejich potenciál na dalších 20-30 let.
CV90 bylo zkonstruováno a zavedeno do výzbroje v roce 1993, BVP-1 v ČSLA bylo zváno OT-70. CV90 jistě není špatné BVP, otázkou je možnost jeho modernizace po dalšího téměř půl století. Je tedy nejmodernější po čtyřech modernizacích, kam sahá kapacita? Jistá je hlavní výzbroj, tedy PTŘS a kanon typu Bushmaster nebo Rheinmetall, ale znovu se vrací otázka hmotnosti a zásoby munice při úpravách. A též odolnost korby při výstřelu vyšší ráží a kam může CV90 zajít.
Psali jsme
Tendru na 210 pásových BVP v sedmi variantách za původní cenu 53 miliard korun, který v současné době stojí na místě a čeká...
U vozidel typu PUMA nebo LYNX, či ASCOD, jež jsou o dekády mladší se nechá předpokládat vyšší potenciál rozvoje na dalších 30 let, ne tak u CV90. Ale opět - to není nic proti CV90, jen je nutno posoudit všechny parametry a vyhodnotit to nejlepší řešení. Je možno instalovat vyšší ráži, vyšší počet munice a PTŘS nebo zvýšit jakýmkoliv způsobem balistickou ochranu bez rekonstrukce korby vozidla a jeho podvozkové části. Nebo se vozidlo musí od základu změnit.
CV90 je velmi dobré v terénu, jenž není hornatý. Švédsko je celkem plochá země a i Švýcaři, kteří ho používají, říkají, že pokud někdo vyskočí v Alpách, stejně musí sejít do údolí, tak není nutné „trápit“ podmotorované CV90 do kopců. Opět upravit pojem „podmotorované“ – je vyhovující podmínkám země výrobce, ale ne horským podmínkám jiných zemí. I Slovensko si jej vybralo, ale spíš s ním bude jezdit v Podunajské nížině než v Tatrách.
Psali jsme
Americký lehký tank je pojmem, o němž se v poslední době hovoří poměrně často. A vypadá to, že se vozidlo stává čím dál víc skutečností...
Optika a kanónová výzbroj jsou srovnatelné s jinými BVP, na rozdíl od skutečně nejmodernějších PUMA a LYNX nemá programování ABM v senzoru na konci hlavně, ale jen teoretický výpočet, kdy teplota hlavně má podstatný vliv na dostřel a přesnost. BVP sovětské a později ruské provenience mají způsob ovládání pomocí planetových převodovek, tedy jede se rovně – plný výkon, zatáčka – jeden z pásů má rychlost sníženou převodem na 50 %, anebo je zcela zastaven. Tato BVP nemají protisměrný chod pásů, takž se neotočí kolem středové osy vozidla, ale osy příslušného pásu. A to je zásadní třeba pro průzkumná vozidla, kde je kladen důraz na mobilitu, tichost a manévrovatelnost, a též možnost boje ve všech situacích a azimutech.
Pamětníci si jistě vybaví vozidlo BPzV SVATAVA, kdy nad příklopem velitele byla konstrukce se zaměřovačem, takže nepřítel mohl udeřit odkudkoliv, jen ne převedeno na číselník hodinek z 10-11. hodiny. Tam byla nastavena blokace a muselo se otočit celé vozidlo, aby bylo možno daným směrem zahájit palbu.
Psali jsme
Protože významnou podmínkou je ve všech akvizičních zakázkách pro AČR vysoká míra účasti domácího průmyslu, můžeme se podívat, jaké mají v této...
Obdobně u CV90, je takticky nevýhodné očekávat, až se protivník přeskupí a sleze z hor. Lepší je ho překvapit hned a rozptýlit. BVP-1 pochází z roku 1966 a v ČSLA 1970, BVP-2 v ČSLA od 1987, CV90 je ve službě od roku 1993, byť bylo a je modernizováno nyní na verzi Mk.4, ASCOD ve službě od roku 1996, PUMA ve službě od roku 2015 a dále modernizována a LYNX od Rheinmetall zaváděn a bude vyráběn v Maďarsku. Zájem mají i USA.
Je o stejné jako u letadel. Lze dát úspornější motory, lepší avioniku, elektroniku, rakety, ale konstrukce letounu, tedy drak, je poplatný své době. A z letounu ze sedmdesátých let nejde najednou udělat „stealth“, stejně jako z BVP z počátku devadesátých let nelze udělat nejmodernější BVP na dalších 30 let.
Zdroj: gdels.com, cv90.cz, rheinmetall-defence.com, kmweg.com
Tagy