Které bojové vozidlo pěchoty je nejlepší, s vynikajícím marketingem, nebo to skutečně nejmodernější?

BVP jsou nepochybně jednou z hlavních součástí mechanizovaných sil. Podporují tanky (MBT), dělostřelectvo, ale i plní jiné úkoly, a těch není málo. A je nutno si uvědomit si, kdy, jaká BVP byla zkonstruována, a jaký je jejich potenciál na dalších 20-30 let.

CV90 bylo zkonstruováno a zavedeno do výzbroje v roce 1993, BVP-1 v ČSLA bylo zváno OT-70. CV90 jistě není špatné BVP, otázkou je možnost jeho modernizace po dalšího téměř půl století. Je tedy nejmodernější po čtyřech modernizacích, kam sahá kapacita? Jistá je hlavní výzbroj, tedy PTŘS a kanon typu Bushmaster nebo Rheinmetall, ale znovu se vrací otázka hmotnosti a zásoby munice při úpravách. A též odolnost korby při výstřelu vyšší ráží a kam může CV90 zajít.

U vozidel typu PUMA nebo LYNX, či ASCOD, jež jsou o dekády mladší se nechá předpokládat vyšší potenciál rozvoje na dalších 30 let, ne tak u CV90. Ale opět - to není nic proti CV90, jen je nutno posoudit všechny parametry a vyhodnotit to nejlepší řešení. Je možno instalovat vyšší ráži, vyšší počet munice a PTŘS nebo zvýšit jakýmkoliv způsobem balistickou ochranu bez rekonstrukce korby vozidla a jeho podvozkové části. Nebo se vozidlo musí od základu změnit.

CV90 je velmi dobré v terénu, jenž není hornatý. Švédsko je celkem plochá země a i Švýcaři, kteří ho používají, říkají, že pokud někdo vyskočí v Alpách, stejně musí sejít do údolí, tak není nutné „trápit“ podmotorované CV90 do kopců. Opět upravit pojem „podmotorované“ – je vyhovující podmínkám země výrobce, ale ne horským podmínkám jiných zemí. I Slovensko si jej vybralo, ale spíš s ním bude jezdit v Podunajské nížině než v Tatrách.

Optika a kanónová výzbroj jsou srovnatelné s jinými BVP, na rozdíl od skutečně nejmodernějších PUMA a LYNX nemá programování ABM v senzoru na konci hlavně, ale jen teoretický výpočet, kdy teplota hlavně má podstatný vliv na dostřel a přesnost. BVP sovětské a později ruské provenience mají způsob ovládání pomocí planetových převodovek, tedy jede se rovně – plný výkon, zatáčka – jeden z pásů má rychlost sníženou převodem na 50 %, anebo je zcela zastaven. Tato BVP nemají protisměrný chod pásů, takž se neotočí kolem středové osy vozidla, ale osy příslušného pásu. A to je zásadní třeba pro průzkumná vozidla, kde je kladen důraz na mobilitu, tichost a manévrovatelnost, a též možnost boje ve všech situacích a azimutech.

Pamětníci si jistě vybaví vozidlo BPzV SVATAVA, kdy nad příklopem velitele byla konstrukce se zaměřovačem, takže nepřítel mohl udeřit odkudkoliv, jen ne převedeno na číselník hodinek z 10-11. hodiny. Tam byla nastavena blokace a muselo se otočit celé vozidlo, aby bylo možno daným směrem zahájit palbu.

Obdobně u CV90, je takticky nevýhodné očekávat, až se protivník přeskupí a sleze z hor. Lepší je ho překvapit hned a rozptýlit. BVP-1 pochází z roku 1966 a v ČSLA 1970, BVP-2 v ČSLA od 1987, CV90 je ve službě od roku 1993, byť bylo a je modernizováno nyní na verzi Mk.4, ASCOD ve službě od roku 1996, PUMA ve službě od roku 2015 a dále modernizována a LYNX od Rheinmetall zaváděn a bude vyráběn v Maďarsku. Zájem mají i USA.

Je o stejné jako u letadel. Lze dát úspornější motory, lepší avioniku, elektroniku, rakety, ale konstrukce letounu, tedy drak, je poplatný své době. A z letounu ze sedmdesátých let nejde najednou udělat „stealth“, stejně jako z BVP z počátku devadesátých let nelze udělat nejmodernější BVP na dalších 30 let.

 

Zdroj: gdels.com, cv90.cz, rheinmetall-defence.com, kmweg.com