Dokáže USA držet krok s Čínou? Ta může během pěti let zdvojnásobit počet svých torpédoborců

Dokáže USA držet krok s Čínou? Ta může během pěti let zdvojnásobit počet svých torpédoborců
Autor: Wikipedia, volné dílo|Popisek: Čínský torpédoborec Xian
26 / 07 / 2020, 14:00

Čína to myslí s námořním prvenstvím zřejmě vážně. Pokud vše půjde podle plánů, může během následujících pěti let zdvojnásobit počet svých torpédoborců.

Čína usiluje stát se námořní velmocí číslo jedna. Je aktivní v konstrukci letadlových lodí, kromě toho se rovněž soustředí na stavbu moderních torpédoborců. Čína nyní provozuje 20 moderních torpédoborců sestávající z typu 055 (zatím 1 jednotka), typu 052C (6 jednotek) a konečně typu 052D (13 jednotek). 18 z těchto plavidel bylo uvedeno do služby během posledních sedmi let. Do středu pozornosti se dostala zmíněná plavidla typu 055, jejichž první jednotka Nan-čchang vstoupila do služby v lednu tohoto roku.

Torpédoborec typu 055 o plném výtlaku až 13 000 tun, s délkou 180 metrů a s 112 svislými raketovými sily je schopen odpálit kombinaci protiletadlových řízených střel HHQ-9B, nadzvukových protilodních střel YJ-18A, protilodních střel YJ-100 a raketová torpéda Yu-8 (CY-2). Loď je vybavena i dvěma trojitými protiponorkovými torpédomety pro torpéda Yu-7 o ráži 324 mm. V této třídě pak má vzniknout dalších 7 jednotek, jež jsou ve stavbě.

Pokud půjde vše podle stanoveného harmonogramu, mohla by mít Čína k dispozici v roce 2025 už 39 výkonných torpédoborců se zvýšeným dosahem, palebnou silou a obranou. A právě čilá stavba nových čínských plavidel znepokojuje USA, která již začala činit v předstihu ,,protiopatření".

Již dříve zveřejněná strategie USA zahrnuje mimo jiné pořízení 30 jednotek raketových torpédoborců třídy Arleigh Burke ve verzích Flight III, Flight IIA. Podle US Navy mají být těžce ozbrojené raketové torpédoborce třídy Arleigh Burke, schopné provádět útoky na dlouhou vzdálenost či chránit svazy letadlových lodí, základním kamenem další expanze amerického námořnictva. Řada jednotek je již ve stavbě nebo byla objednána.

Ve své strategii pak US Navy také počítá v následujících 15 letech s pořízením 15 nových pobřežních bojových lodí (Littoral combat ship - LCS), 18 fregatami. Samostatnou kapitolu pak tvoří významné posílení ponorkové flotily 32 novými útočnými plavidly. 

Na druhé straně ,,souboj o moře" pokračuje dál. A co více, nedávná zpráva Kongresu konstatovala, že čínské námořnictvo má nyní 360 lodí, zatímco americké jen 297. Tento poměr se snaží USA přirozeně zvrátit výše uvedeným plánem, jakož i dalšími opatřeními. Podle serveru The Diplomat může mít Čína do roku 2025 až 400 plavidel a 3 nebo 4 letadlové lodě. To už je zkrátka síla, se kterou musí ,,plánovači" z US Navy počítat.

Kromě stavby moderních torpédoborců a letadlových lodí se Čína intenzivně věnuje modernizaci ponorkového loďstva. Z vojenského hlediska Čína zřejmě ještě nedostihla schopnosti taktického i strategického použití všech plavidel, ať již svazu letadlové lodě nebo úderné skupiny torpédoborců, případně ponorkové léčky. Vše je však jen otázkou času, financí a získání správných ,poradců".

Z geopolitického hlediska rostoucí námořní moc Číny může mít zásadní dopady. Pokud by silné čínské námořnictvo zablokovalo plavbu úžinou mezi Tchaj-wanem a ČLR, bude to mít pronikavý ekonomický dopad na Japonsko a Korejskou republiku, ale i globálně. Námořní doprava by musela být odkloněna oklikou přes Filipínské moře, kde podle odborníků je velmi složitá navigace z důvodu silných proudů a korálových útesů. I v Jihočínském moři, kde se vedou spory o teritorium a tedy přírodní zdroje, by ČLR měla jasnou dominanci a vezme si, co bude chtít.

Pro USA by to byla velmi citlivá situace, neboť v konfliktu musí zajistit výrazně delší zásobovací trasy a čelit silné čínské ponorkové flotile, v ekonomické oblasti je Čína největším držitelem amerických státních dluhopisů a největším držitelem dolarových rezerv. Zatím stále Čína není v námořním boji protivníkem v oblastni námořního umění velení moderním námořním prostředkům v rozsáhlých operacích, ale hodiny tikají a ,,Čína nikdy nespí".

 

Zdroj: National Interest, The Diplomat

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace