Autor fotografie: Jonn Leffmann, CC BY 3.0|Popisek: HMS Gotland
Vstup Finska a Švédska do NATO zásadním způsobem mění bezpečnostní situaci v Baltu a Rusku vymezuje jasné, a nepochybně že budou tvrdě vymáhané, mantinely. Prostě na radu „nehraj si se sirkami“ nechtělo slyšet, až se spálilo. Celé baltské pobřeží kromě Kaliningradské oblasti je územím NATO a výsostnými vodami členských států NATO.
Ruské námořnictvo bylo zvyklé celkem drze vplouvat do hloubky teritoriálních vod Švédska, protože vědělo, že se tam může chovat celkem beztrestně. I když si též „řízlo pořádnou ostudu“, když ponorka S-363 v kódu NATO označována jako třída Whiskey najela na kamenitý břeh švédského pobřeží. Pojem „Whiskey on the Rocks“ měl najednou celosvětově další rozměr než známý nápoj. A bude to zhruba před deseti lety, kdy hluboko ve švédském teritoriu byla pozorována miniponorka, takže nedaleko musela ležet u dna mateřská loď v plné bojové kapacitě.
I narušení vzdušného prostoru tu a tam ruské letectvo nacvičovalo a znám je příklad leteckého cvičení simulujícího přímý úder na Stockholm. Všechny tyto aktivity si ruská armáda musí odpustit velmi rychle, protože to nebude obtěžování neutrálního švédského království, ale útok na členskou zemi NATO, kdy mohou být aktivovány všechny protokoly k odvrácení případné hrozby.
Švédská legislativa umožňuje strategické zakázky nutné pro obranu země zadávat přímo bez výběrového řízení ve třech oblastech, jsou to námořní systémy (hladinové i podhladinové), letectvo a kryptografie. A ve všem je Švédsko na špičce. Otázkou je, jak bude Švédsko modernizovat pozemní síly. Zatím oznámilo posílení dělostřelectva, což lze svým způsobem chápat i jako komerční tah. Švédsko vyvinulo samohybné houfnice ARCHER, kdy na části programu se podílelo i Norsko. To pak z programu vystoupily a jím objednané houfnice zústaly švédské armádě ve skladech na údržbu. Nepodařilo se prodat žádnou. V současnosti, kdy poptávka po dělostřelectvu narůstá, by to mohla být šance, jak se přebytků zbavit, a ještě na tom vydělat. Švédsko též snižuje počty tanků STRIDSVAGN 122 (švédská varianta tanku Leopard 2A5), ale zatím nebylo oznámeno, čím a kdy zastarávající STRIDSVAGN (někdy psáno STRIDSVAGN) nahradí a v jakém počtu.
V námořnictvu je Švédsko poměrně silné. Hlavní tři ponorky třídy GOTLAND byly na světě prvními ponorkami s pohonem AIP. A přestavba dalších ponorek na tento typ pohonu pokračuje, takže švédské námořnictvo bude pod vodou velmi tiché s dlouhou výdrží. V hladinových plavidlech jsou jistě na světové špici korvety třídy VISBY. Tato plavidla splňují charakteristiky stealth potlačeným radarovým odrazem a minimalizovanou infračervenou stopou. Již byl zahájen vývoj druhé generace těchto plavidel. Pohonnou jednotkou je systém CODOG (Combined Dieselor Gas), což je propojení dieselového agregátu a plynové turbíny poskytující mnohem vyšší výkon. Další zvýšení výkonu bylo dosaženo použitím „vodních trysek“ (Water Jet), jež zvyšují dále rychlost, eliminují hluk lodního šroubu a umožňují plavbu i v mělčí vodě, kde by hrozilo poškození lodního šroubu.
Švédsko se též rozhodlo opravit, zmodernizovat a rozšířit síť podvodních detekčních senzorů včasné výstrahy. Probíhající vývoj vodních dronů není zapotřebí komentovat.
V letectvu má Švédsko na trhu dva zajímavé produkty. Jednak to jsou JAS-39 GRIPEN, jejeichž výkony v thajském letectvu při mezinárodním cvičení vyvolaly velký neklid v čínské armádě (ČLOA). Dalším je letoun SAAB 340 EAWCS S100 ARGUS. Je to letoun typu AWACS, ovšem s pevnou anténou schopnou detekovat a sledovat lodě, letouny i rakety až na vzdálenost 300-400 km po dobu 5 hodin.
Švédské letectvo má i schopnost vzdušného doplňování paliva, k čemuž využívá KC-130H HERKULES a s nímž cvičili i piloti AČR.
Pro NATO to znamená, že dojde k zásadnímu posílení východního křídla armádami se špičkovým výcvikem i výzbrojí. Jen zařazení švédského a finského letectva umožní zcela přepracovat koncept „air Policing“ určený k ochraně vzdušného prostoru Litvy, Lotyšska a Estonska, což ekonomicky ulehčí jiným členským státům, a navíc technika bude moci být nasazena v jiných místech dle potřeby. Zvýší se i hlídková činnost nad Baltem, a to jak v národních prostorech, tak i v mezinárodním prostoru, což má samozřejmě vojenské implikace, ale zásadním způsobem to posílí i schopnosti SAR.
Rusko toto nebude chtít nechat bez odezvy, ale v podstatě na moři bude zřejmě sázet především na posílení ponorkového loďstva. Problém je, že i například Polsko chce zmodernizovat a rozšířit svoji ponorkovou flotilu. Balt je poměrně mělký a zdá se, že zde bude velmi těsno, což hrozí různými incidenty – prostě se tam již všichni nevešli. Rusko má v Baltu dvě hlavní námořní základny, jedna je BALTIJSK v Kaliningradské oblasti a druhou je ostrovní základna KRONŠTADT, jež je v podstatě „ochranným valem“ na přístupu k Petrohradu. Ten je též přístavem, ale je to spíše administrativní centrum a sídlo admirality než bojový přístav.
Z daného plyne, že Rusko může začít zásadním způsobem posilovat svou vojenskou přítomnost v Kaliningradské oblasti. Pokud by z jakéhokoliv důvodu o Kaliningrad přišlo, je jeho námořní působení rovné nule. A jejich loďstvo v současnosti má v celém Baltu kromě využití tankovacích lodí pouze dvě místa k doplnění paliva, BALTIJSK a KRONŠTADT, a i obě tyto základny musí být doplňovány po moři nebo letecky z Ruska, protože ani Litva ani Polsko nepovolí pozemní přepravu vojenského nebo duálního materiálu přes své území a za současné situace zřejmě žádného včetně potravin, a KRONŠTADT je ostrov, takže závisí opět na dalších lodích s kompletním zásobováním, od potravin po munici.
Dá se říci, že vstupem Švédska a Finska do NATO Severoatlantická organizace získala téměř absolutní kontrolu nad Baltem, trnem v patě je pouze Kaliningrad.
Co se týče působení Švédska v centrále NATO dá se říci, že se v podstatě nic nezmění. Švédská diplomacie byla velmi pracovitá a přesvědčivá, takže švédští zástupci pracují ve všech možných výborech a komisích, jen některé dveře pro určitá jednání jim zůstávaly zavřeny jako nečlenům. Švédsko bylo nazýváno „členem-nečlenem“, a toto se nyní zásadně mění. Švédsko se plně zapojí do kompletní práce v NATO. Lze jen konstatovat, že vstup Švédska do NATO je po všech stranách přínosem.
Samozřejmě švédská armáda, tak jako všechny armády, bojuje s přiděleným rozpočtem. Situace vygradovala před několika lety až k roztržce mezi ministryní obrany a náčelníkem generálního štábu, jež se řešila prostřednictvím médií. Ministryně jako správná politička se oháněla nominálními čísly, kdy v rozpočtu je po několik let stabilní částka. Náčelník generálního štábu ji upozornil, že by se měla vrátit do reálného světa, protože ceny trvale rostou, takže v reálných číslech rozpočet kontinuálně klesá, a to podstatně. Švédsko má i jinak dělanou rozpočtovou politiku. Rozpočet na strategické projekty je přijímán formou zákona na dobu nutnou k realizaci projektu. Stavět fregatu nebo ponorku podle roční dobrovůle v rozpočtu prostě nejde. Klasický rozpočet je přijímán zákonem na dva roky, kdy po roce je kontrolní zasedání k jeho plnění – tedy zda čerpání probíhá v souladu s pravidly, rovnoměrně a adekvátně a zda se neobjevují nečekané vicenáklady, jež by mohly vyžadovat navýšení rozpočtu.
Švédsko, vzhledem deklarované neutralitě, se intenzivně zapojovalo do mírových misí. A pro mnoho zemí jako neutrální stát bylo vítaným mediátorem, tato role se změní, Švédsko již bude muset stát na jedné a jasně definované straně. Že to se švédskou neutralitou nebylo nikdy až tak žhavé, svědčí i artefakt sestřeleného DC-3 v dobách studené války. Letoun prováděl permanentní průzkumné lety podél tehdy sovětských hranic, až byl nakonec stíhacím letounem nad mořem sestřelen. Přišlo se na to, že letoun byl doslova napěchován nejmodernějšími americkými odposlouchávacími a EW technologiemi, jež neměli ani nejlepší spojenci v NATO, ale „neutrální“ Švédsko na ně bylo vycvičeno a provozovalo je.
Švédsko, krom vojenských špičkových technologií, tedy do NATO přinese i vynikající umění diplomacie a schopnost provádět velmi citlivé utajené operace ve prospěch NATO.
Zdroj: nato.int, reuters.com, government.se