Plány USA pro udržení dominance: B-21 s protiletadlovými střelami a nový stíhací letoun do 5 let

Plány USA pro udržení dominance: B-21 s protiletadlovými střelami a nový stíhací letoun do 5 let
Autor: U. S. Air force
22 / 09 / 2019, 15:00

Blížící se konec fiskálního roku ve Spojených státech a zároveň několik nedávných prohlášení čelních představitelů letectva a Pentagonu dává dobrou příležitost se podívat, kam se vyvíjí program NGAD k udržení vzdušné dominance.

Příliš drahá stávající cesta

Řeč čísel je jasná – jeden stíhací letoun 6. generace ze souběžného programu PCA (Penetrating Counter Air) by podle současných odhadů přišel na astronomických 300 milionů dolarů (více než trojnásobek F-35) a to i při nemalé výrobě více než 400 kusů! Vzhledem k tomu není vůbec překvapivé, že je třeba se na celou budoucí problematiku vzdušných sil podívat jinak.

Jednou z možností, která se přímo nabízí by mohlo být širší využití F-35. Ostatně s něčím takovým se i počítalo, byť nikoliv už směrem k zajištění a udržení vzdušné nadvlády. I přes plánované vylepšení pohonné jednotky a s novými střelami vzduch-vzduch přeci jen nesplňuje představy těžším rychlém stíhači. Zvláště pak s požadavky pro působení v oblasti Tichého oceánu, mezi které patří krom stealth také velký dolet a dosah zbraňových systémů.

Po dlouhá desetiletí vždy měly Spojené státy ve výzbroji typ letounu určený ke vzdušné nadvládě. V současné době je jím F-22A Raptor a stále ještě také F-15. Zdá se tedy jen těžko představitelné zajistit vzdušnou dominance bez prostředku takové kategorie.

Teroristé versus Čína a Rusko

V posledních už desetiletích konflikty probíhaly většinou tak, že americké síly provedly s velkou razancí během krátké doby počet přesných úderů, které vyřadily to nejlepší z arzenálu protivníka. Zjednodušeně řečeno se takřka z každého konfliktu stala z hlediska technologií jednostranná záležitost. Navíc více než téměř dvacetileté protiteroristické působení zapříčinilo, že nejmodernější typy stíhacích i jiných letounů mnohdy prostě nebyly potřeba.

Přesto je třeba připomenout, že americké letectvo i vzdušné síly námořnictva nečekali s rukama v klíně. Vždyť krom modernizací do výzbroje zařadili teprve druhý stíhací letoun 5. generace – F-35. A letectvo ať už samo nebo pod záštitou CIA použilo bezpilotní drony přímo k úderům. Ačkoliv je jejich použití v konfliktu vyšší intenzity přinejlepším sporné, zkušenosti Američané získali.

Abychom byli spravedliví, je potřeba se podívat na to, co mezitím dělali případní, potenciální nebo chceme-li hypotetičtí nepřátelé. Takové Rusko navzdory počátečním problémům dotáhlo vývoj a do výzbroje zařadilo hned několik typů víceúčelových stíhacích letounů zpravidla konstrukčně vycházejících z Su-27 a provedlo i bezpočet modernizací těch stávajících. Zároveň Rusové nadále pracovali na vylepšování stávajících i vývoji nových protivzdušných systémů v souladu se svou strategií podnikat případné útoky ze zabezpečeného vzdušného prostoru.

I Čína posílala v oblasti protivzdušných systémů. Největšího pokroku ovšem dosáhla v letecké technice. Do výzbroje zavádí těžší stíhací letouny J-20 s adekvátní výzbrojí, jež se již řadí do 5. generace. V pokročilé fázi vývoje se navíc nachází další stealth letoun FC-31. K tomu je třeba připočíst stavbu letadlových lodí i pořízení nemalého množství stíhacích letounů Su-27/30/35 z Ruska.

B-21 s protileteckou výzbrojí

Hodně zajímavou zprávu je, že střely vzduch-vzduch má nést vyvíjený bombardér B-21 Raider a to hned taktéž vyvíjenou střelu AIM-260 JATM. Dosud střely určené proti ostatním leteckým prostředkům nosily obvykle jen stíhací letouny, jejich úkolem bylo krom jiného bylo právě přímo, či nepřímo chránit bombardéry a další typy letounů. Není třeba zdlouhavě vysvětlovat, že bombardér vyzbrojený zvláště takovou střelou bude sám o sobě dost nebezpečný a cestu k pozemnímu cíli si do jisté míry může „probít“ sám.

Střela vzduch-vzduch AIM-260 JATM (Joint Advanced Tactical Missile) má dosáhnout počátečních operačních schopností možná už v roce 2022. Pro americké vzdušné síly a v budoucnu snad i alianční partnery představovat skutečně vítané posílení. AIM-120 sice není špatná, ale už existují lepší nebo alespoň srovnatelné střely.

Levně riskovat a rychle vyvíjet

V rámci programu NGAD (Next Generation Air Dominance) zůstává otázka samotného stíhacího letounu dost nejasná. Na místo toho se stále více hovoří o vícero typech prostředků, které spolu v budoucnu mají spolupracovat v rámci propojené sítě – stíhacích letounech (i těch současných), různých typech dronů a „wingmanů“, jež si mají navzájem i od dalších prostředků dostávat informace.

Drony přitom mají fungovat jako prodloužené ruce stíhacích letounů F-22 a zejména F-35. Tedy nést další specializovanou výbavu, sloužit jako nosiče zbraní a dokonce na sebe přebírat riziko tam, kde není záhodno riskovat letoun s posádkou. V krajním případě může být takový dron dokonce obětován ve prospěch mise za akceptovatelné peníze. Předpokládá se totiž, že cena prostředku vzešlého z XQ-58 Valkyrie bude v případě masové výroby pouze v řádu jednotek milionů dolarů. Objevuje se také myšlenka na výrobu jednoduchých, specificky zaměřených leteckých prostředků s kratší provozní životností.

Tajemník amerického letectva Will Roper dokonce uvedl, že nové prostředky se v tomto směru budou inspirovat rychlým vývojem letounů v 50. a 60. letech – tedy z doby před příchodem výkonných víceúčelových stíhacích letounů. Pro DefenceNews dokonce prohlásil, že by takto chtěl přistoupit i k vývoji budoucího stíhacího letounu. Jeho vývoj by s využitím nového přístupu a moderních metodik podle jeho odhadů dokonce nemusel překročit pět let. Stále však jde o odhady.

V té souvislosti bude jistě zajímavé sledovat, jakým směrem se vydá program F/A-XX amerického námořnictva, z něhož by podle původních požadavků vzejít stíhací letoun k vybojování vzdušné nadvlády s víceúčelovými možnostmi od útoků na pozemní cíle, přes elektronický boj po doplňování paliva ostatním letounům.

 

Autor: Michal Polák

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace