Český král Přemysl Otakar I. - silný válečník z Čech dosazoval římské krále

Český král Přemysl Otakar I. - silný válečník z Čech dosazoval římské krále
27 / 09 / 2018, 11:00

Včera tomu bylo 806 let, co císař římský Fridrich II. v Bazileji 26. září roku 1212 podepsal Zlatou bulu sicilskou. Císař tak byl třetím císařem, který Přemysla Otakara I. uznal dědičným českým králem a jedním ze 7 volitelů římských králů.

Císař dále českým zemím potvrdil, že jen předáci českých zemí sami sobě volí krále, pokud královský rod vymře. Čechy tak získaly nezávislost nad římským císařem, který ovládal především dnešní německé země. 

psali jsme: Stopa českého krále Přemysla II. Otakara v Rakousku – kromě sochy dostal Marchegg i ostatky krále

Přemysl Otakar I. se stal českým knížetem skoro čtvrt století po smrti svého otce, druhého českého krále Vladislava II., který proslul například dobitím Milána, účastí na křížové výpravě nebo postavením prvního pražského kamenného mostu zvaného Juditin. Přesto, že Vladislav II. válčil za římské císaře tak, že si od Fridricha Barbarossy vysloužil královskou korunu, která měla být dědičná i pro jeho potomky, císař jej nakonec zradil. Barbarossa podpořil přemyslovskou opozici vůči Vladislavovi a za knížete uznal jiného Přemyslovce než syna Vladislava II. V Čechách to nebylo nic nového. Ač Polsko a Uhry (Maďarsko) měly již dvě století království, v Čechách díky hádkám a válkám Přemyslovců a rozhádané české šlechty uplatňovali svůj vliv sousední vládci, a to především císař.

psali jsme: Přemysl Otakar II. ovládl Rakousko a zvítězil nad Uherskem

Sám Přemysl byl knížetem zvolen opakovaně. Když byl předáky českých zemí na staroslavné Žiži na Pražském hradě zvolen poprvé, byl následně zrazen tak, že o knížecí stolec přišel a ze země musel uprchnout. Při druhém získání knížecího titulu byl již poučen a nemilosrdně zpacifikoval své bratrance vládnoucí především na Moravě. Konsolidací pevné vlády nad českými zeměmi získal prostor pro vstup do evropské politiky. Podporu uchazečům o vládu ve Svaté říši římské věnoval pod podmínkou dědičné královské hodnosti pro České knížectví. Jak napsal prof. Žemlička z FF UK: “ Když zemřel císař Jindřich VI. koncem září 1197, ocitla se i štaufská říše v krizi. Hned o rok později začal velký zápas o to, kdo se stane v říši králem, případně příštím císařem – zda Štaufové, nebo Welfové. Obě strany si hleděly naklonit českého krále.“

Karty se otočily, silný válečník z Čech dosazoval římské krále

Přemysl Otakar I. nejprve podpořil v císařském boji Filipa Švábského. Jako jeho spojenec vytáhl k Rýnu proti oponentovi Otovi IV. Brunšvickému. Za to roku 1198 Filip Švábský korunoval Přemysla českým králem. Toto privilegium se sice nedochovalo, ale jeho dozvuky můžeme nalézt ve Zlaté bule sicilské. Když do bojů o říšský trůn zasáhl papež Inocenc III. věděl, že pro poměry v říši na sever od Alp má zásadní vliv český král. Proto v březnu 1201 prohlásil Otu Brunšvického za jediného římského krále a vyzval Přemysla, aby přešel na jeho stranu. Za to Přemyslovi mimo jiné slíbil znovu udělení královské koruny, protože Filip Švábský byl zvolen bez papežova souhlasu. Přemysl zasáhl vojensky a měl rozhodující vliv na Filipově porážce v Durynsku v květnu 1203. Během následných vojenských akcí byl Přemysl 24. srpna 1203 podruhé korunován papežským legátem Guidem z Praeneste. V dubnu roku 1204 pak Přemyslův královský titul uznal i papež.

Pro svou lásku k uherské princezně vyměnil císaře

Přemyslovi Otakarovi I. by se dalo vyčítat, že několikrát změnil tábor. Nejprve bojoval proti Otovi Brunšvickému za Filipa Švábského a pak naopak na přání papeže v Durynsku vojsko Filipa Švábského porazil. Na rozhodování českého krále měl vliv bezesporu i jeho rodinný život. Král se zamiloval do uherské princezny Konstancie, sestry krále. Celá věc však měla háček. V té době měl již řadu let za manželku Adlétu Míšeňskou, s níž měl i syna. Definitivní uznání rozvodu a hlavně legitimity dětí z manželství s uherskou princeznou bylo právě v rukou papeže a ten v dlouhých politických tahanicích o římský trůn si toto eso nechával do poslední chvíle v rukávu. Filip Švábský dokonce donutil v jednu chvíli Přemysla Otakara I. dosadit zpět na Pražsky hrad zapuzenou Adlétu. Nakonec Přemysl Otakar I. prosadil za svého následníka syna Konstancie, Václava I. kterého dokonce oženil s dcerou císaře.

Třetí císař přinesl Zlatou bulu sicilskou

Do třetice český král do boje o římský trůn zasáhl nejvýrazněji. Jak uvádí Wikipedie: “Na jaře 1211 začalo vznikat „společenství“ císařových nepřátel. V samém jádru tohoto společenství stál Přemysl Otakar I., dále pak mohučský arcibiskup Sigfried a durynský lantkrabě Heřman. V létě téhož roku se přidal rakouský vévoda Leopold a bavorský vévoda Ludvík. Všichni zde uvedení se začátkem září sjeli do Norimberku, kde zvolili (či spíše předběžně vyvolili) sicilského krále Fridricha za německého císaře.” Následkem toho vytáhl začátkem roku 1212 Fridrich do Říše, kde se k němu postupně přidávali další spojenci. Již během své cesty začal odměňovat své věrné. Mezi nejvíce oceněné patřil Přemysl Otakar”.

psali jsme: Čech, který dobyl Milán. Dnes uplyne 860 let od slavné korunovace Vladislava I

Od sicilského krále korunovaného papežem za římského císaře tak v Bazileji 26. září získal Přemysl Otakar I. potřetí privilegium dědičného českého království s prestižním postavením v říši. Zlatá bula sicilská je opravdu pečetěna zlatem, a i když jí pečetil právoplatný císař, použil svou osobní pečeť sicilského krále. Proto se pečeti - bule říká sicilská.

Tagy článku