Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: David Bleak
Seržant a mladý bojový medik David Bleak se během Korejské války blýskl vskutku odvážným kouskem. Dokázal zabít několik Číňanů jen holýma rukama a nožem.
Během Korejské války, která vypukla v roce 1950, stáli Američané na straně Jižní Koreje, kterou napadl její agresivní severní soused. Severní Koreu naopak podporoval SSSR a Čína. Mladého seržanta a bojového medika David Bleaka čekala na horké půdě těžká ,,šichta".
V roce 1952, kdy byl konflikt v plném proudu, jednotka o 20 lidech, jíž byl Bleak součástí, vykonávala běžnou hlídkovou činnost. Průzkumný oddíl dostal za úkol lokalizovat čínské pozice a pokusit se zajmout nepřítele, od něhož měli zjistit informace, které potřebovali. Jednotka došla na Kopec 499, kde měli operovat čínští vojáci. Kopec se nyní zdál být opuštěný po několikatýdenních bojích, nicméně jednotka netušila, že nepřítel číhá stále blízko a vystavuje se tak bezprostřednímu nebezpečí.
Nepřátelská akce pak přišla skutečně záhy. Bleakova jednotka se dostala pod těžkou palbu Číňanů, která zranila několik členů jednotky. Bleak zachoval duchapřítomnost a o své spolubojovníky se postaral a ošetřil improvizovaně jejich zranění. Zároveň se v něm nahromadil adrenalin a odhodlal se k akci, za niž dostal později Medaili cti.
Bleak po poskytnutí pomoci svým druhům neváhal a chvátal bez střelné zbraně do čínských zákopů. A tam se seběhly události velmi rychle. Nejprve holýma rukama zlomil jednomu čínskému vojákovi vaz, pak druhému rozmačkal doslova průdušnici, třetího pak sprovodil ze světa za pomoci nože. Bleak se po ,,spěšné likvidaci" trojice nepřátel rychle vrátil ke své jednotce a dál agilně pokračovat v ošetření zraněných spolubojovníků.
Jednotka pak pokračovala ve své misi a podařilo se jí zajmout několik Číňanů, které podrobila výslechu. Nicméně poté, co muži scházeli z kopce, byli znovu napadeni houževnatými Číňany. Tři další vojáci z jednotky byli zraněni, Bleak se jim snažil okamžitě pomoci, ale sám byl zraněn do nohy, což mu vážně omezilo hybnost. I přes tento hendikep však Bleak vzal zraněného kamaráda snažil se jej snést dolů.
V tom okamžiku však byl přímo konfrontován s dvěma Číňany. Bleak v mžiku položil spolubojovníka na zem, překvapivě se i přes svůj hendikep přiřítil k nepřátelům, které opět zabil holýma rukama. Údajně měl jejich hlavy rozbít o sebe takovou silou, že mělo dojít ke fraktuře lebky jednoho či obou. Na konci pak byla už jen smrt.
Z Bleakovy jednotky nikdo nepřišel o život, všech 20 vojáků se po misi vrátilo na pozice OSN. Sám Bleak musel být s těžkým zraněním nohy hospitalizován, ale do služby se posléze vrátil. Těžko uvěřitelný příběh, který se však opravdu stal, pak Bleakovi přinesl v roce 1953 zasloužené ostruhy a také vyznamenání v podobě prestižní Medaile cti, které mu bylo propůjčeno.
Armádu Bleak opustil v hodnosti štábního seržanta. Po konci vojenské kariéry se vrátil nejprve do rodného Idaha, pak se přestěhoval do Wyomingu a živil se různými profesemi, například jako řidič nákladního vozu. Později se oženil a se svou manželkou měl čtyři děti. Statečný a příkladně skromný hrdina zemřel v roce 2006 ve věku 74 let.
Zdroj: We Are the Mighty