Pořadatel vzpomínkových akcí Austerlitz vyznamenán francouzským Národním řádem za zásluhy

V úterý 10. prosince 2019 převzal prezident Projektu Austerlitz Miroslav Jandora, pořadatel vzpomínkových akcí Austerlitz věnovaných bitvě tří císařů u Slavkova, z rukou jeho excelence Rolanda Galharagua, velvyslance Francouzské republiky v Praze, Národní řád za zásluhy (Ordre national du Mérite), jehož rytířem byl jmenován dekretem prezidenta Macrona z 11. března. A to jako hold za mimořádné přispění k obnovenému zájmu o historii napoleonského období a nasazení při organizování akce světového věhlasu.

Miroslav Jandora je hlavním organizátorem vzpomínkových akcí na bitvu u Slavkova od roku 1998 a poprvé je organizoval již v letech 1990 a 1991. Cílem Projektu Austerlitz 2005, který vznikl v roce 1998 a k němuž se postupně přihlásily kromě spolků vojenské historie také obce slavkovského bojiště, na prvním místě Tvarožná a Prace, bylo uspořádat důstojnou vzpomínkovou akci bez nadsázky celým světem očekávaného dvoustého výročí bitvy tří císařů.

Bitva u Slavkova a s ní spojená napoleonská tradice v regionu bojiště, ale nejen tam, rozhodně patří mezi významné momenty historie a kultury nejen Jihomoravského kraje, České republiky, ale přirozeně i Francie a dalších zemí. Miroslav Jandora svými aktivitami významně přispěl k jeho propagaci nejen v rámci České republiky, ale také Evropy a zámoří.

V prosinci 2005 proběhla v Evropě dosud největší akce svého druhu – akce Austerlitz 2005. Zúčastnilo se jí na 3600 napoleonských re-enactorů z 24 zemí světa. Region slavkovského bojiště navštívily desetitisíce návštěvníků a hlavnímu bodu programu, rekonstrukci bitvy u Slavkova, poprvé živě přenášené televizí (i do zahraničí), přihlíželo na 30.000 diváků. Na dvě tisícovky účastníků a velké množství návštěvníků se poté přišli poklonit památce padlých a zesnulých při pietním aktu na Mohyle míru na Prateckém kopci.

Všem zájemcům akce odpověděla na zdánlivě prostou otázku: „Kde leží Austerlitz?“ Leží v České republice, na jižní Moravě, mezi Brnem a Slavkovem. Dlouholeté přípravy a následnou realizaci řídil právě Miroslav Jandora. Součástí příprav 200. výročí bitvy u Slavkova byl mj. mimořádný program, během něhož byly 5. prosince 2004 v Paříži v Invalidovně uděleny prapory a orlice dnešním plukům Napoleonovy armády.

A v pořádání vzpomínkových akcí pokračuje Miroslav Jandora nadále, a nejen u Slavkova. Jmenovat můžeme 200. výročí další velké napoleonské bitvy svedené na území dnešního Jihomoravského kraje, bitvy u Znojma z roku 1809, nebo intenzívní spolupráci a podporu 200. výročí bitvy u Chlumce na Ústecku z roku 1813. Vzpomínkové a společenské akce s napoleonskou tématikou pořádal a pořádá ve Valticích, v Mikulově, ve Slavkově u Brna, v Praci, Tvarožné, Kučerově, atd.

V roce 2017, při jubilejní 20. vzpomínkové akci u Slavkova pořádané Projektem Austerlitz, čestný host 212. výročí, armádní generál Hervé Gobilliard, prezident Asociace držitelů Čestné legie ocenil úroveň programu slovy, že „poprvé v žívotě viděl takto provedenou ukázku a manévry, o kterých se učil na vojenské akademii Saint Cyr.“

Vzpomínkové akce Austerlitz jsou největší pravidelně konanou akcí svého druhu v Evropě, mají nejdelší tradici a jsou vysoce ceněné předními spolky vojenské historie napříč kontinentem. Napoleona a jeho vítězství neoslavují – ostatně polovina účastníků obléká uniformy jeho protivníků. Jejich smyslem je přispět k prohloubení zájmu o společné dějiny. A právě to bylo udělením řádu oceněno.

Francie má dnes k Napoleonovi a napoleonské epoše z různých důvodů poněkud ambivalentní vztah. To se projevilo mj. v roce 2005: na 200. výročí bitvy u Trafalgaru poslala republika svou letadlovou loď a velmi mohutně jej podpořila. Jakkoli tedy právě tam utrpěla Francie porážku. Výročí slavkovského se zúčastnila tehdejší ministryně obrany, paní Alliot-Marie, ovšem v rámci soukromé návštěvy. Svou roli zřejmě hraje převažující historický obraz Napoleona Bonaparta coby dobyvatele, pokořitele evropských rivalů, diktátora, který ukončil revoluci a nastolil novou monarchii. Ovšem veškeré státní akty, mj. státní pohřby, které probíhají na Čestném nádvoří Invalidovny, se odehrávají symbolicky před Napoleonovýma očima – pod císařovou sochou z roku 1833, která původně zdobila Vendômské náměstí, a do Invalidovny byla přesunuta v roce 1911. A nejvyšším státním vyznamenáním je dodnes Napoleonem v roce 1802 založená Čestná legie.

Národní řád za zásluhy byl zřízen prezidentem de Gaullem 3. prosince 1963 a je udělován za význačné zásluhy, ať již vojenské nebo civilní, prokázané francouzskému národu. Podobně jako Čestná legie má tři stupně: rytíř, důstojník a komandér, a dvě hodnosti: vysoký důstojník a velkokříž. Pro období od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2020 je pro francouzské občany vyhrazeno 5038 křížů, a pro zahraničí pak 340, z nich 200 nově jmenovaných rytířů.

Ve svém projevu během recepce na francouzském velvyslanectví poděkoval Miroslav Jandora všem, kdo se na Projektu Austerlitz podíleli a podílejí, Jihomoravskému kraji, který je podporuje od roku 2004, a re-enactorům, jimž jsou vzpomínkové akce určeny. Vyznamenání vnímá jako ocenění společných zásluh všech zúčastněných.

Tagy