Asi jediná plachetní bojová loď dvacátého století vznikla díky nekonvenčnímu uvažování několika německých důstojníků, kteří si během 1. světové války uvědomili, jakou výhodu přináší prakticky neomezený dosah plachetnice s pomocným motorem.
Pomocný křižník vznikl z trojstěžníku Pass of Balhama, který roku 1915 zajala německá ponorka U-36 a císařské námořnictvo ji zařadilo jako školní loď Walter. Pro svou korzárskou misi loď získala dvě děla ráže 88 mm a mnoho ručních zbraní a střeliva. I jinak se jednalo o naprostý unikát, kdy například salónní kajuta byla ve skutečnosti výtah, kam měla být nalákána případná kontrola z nepřátelské lodi a rovnou odeslána do vězení v podpalubí. Pohon zajišťoval výkonný motor o síle 900 koní. Pod plachtami loď byla schopná plout rychlostí až 16 uzlů. Bonbónkem pak již byla i změna jména lodi na Seeadler, tedy mořského orla.

Kapitánem se stal dobrodruh Felix Graf von Luckner, zcela se hodící na takto nezvyklý pomocný křižník. Námořní stevard, lovec klokanů, hlídač majáků, svůdce žen nebo člen mexické palácové gardy, to vše Felix zvládl za prvních 30 let svého života. Ve službách císařského námořnictva se zúčastnil například bitvy u Helgolandu a bitvy u Jutska.
Psali jsme
Třístěžňová fregata USS Constitution je v aktivní službě už od roku 1797 a je jedinou americkou válečnou lodí v aktivní službě, která se může...
Stal se pánem nad životy 64 mužů své korzárské lodi a pomocí maskování lodi jako norského trojstěžníku Hero pronikl 21. prosince 1916 do vod Atlantiku. Dokonce se mu povedlo obelstít britský pomocný křižník Avenger, jehož muži varovali „norskou“ posádku před německým Seeadlerem, který měl vyplout na moře.
Seeadler byl volný a rozletěl se po Atlantiku, císařovi piráti začali úřadovat. Celkem potopila posádka lodi 16 obchodních lodí o celkové tonáži přes 30 000 tun, než 2.8. 1917 dostihl Seeadler osud v souostroví Tahiti. Kupodivu se nejednalo o po zuby ozbrojený britský nebo americký křižník, ale podle verze posádky nájezdníka je překvapila přílivová vlna a nepovedlo se nastartovat pomocný motor, takže křižník skončil s děravým trupem na břehu ostrova Ile Mopélie. Podle amerických zajatců na lodi ale byla větší část posádky na pikniku na břehu ostrova, a poté, co se uvolnila kotva, loď narazila na břeh.

Dobrodružství hraběte Felixe zde ale nekončí, vydal se s pěti muži na malém člunu k několika ostrovům, aby se pokusil ukořistit novou loď a vrátil se ke své posádce. Štěstí mu ale nepřálo a byl zajat 21. září 1917 policisty z lodi Amra. Z vězení na Novém Zélandu se mu podařilo se svými muži uprchnout a dokonce ukrást škuner Moa, se kterým se chtěli vrátit pro opuštěné kolegy. Válečné štěstí si už ale Felix vybral a on i jeho muži končí znovu v zajetí, ze kterého se vrací v roce 1919.
Opuštěná posádka měla neméně dobrodružnou cestu domů. Ukořistila francouzskou bárku Lutece, jejíž posádka chtěla vrak Seeadleru prozkoumat a vyrazila k domovu. Loď ale ztroskotala u Velikonočního ostrova a posádka byla až do roku 1920 internována v Chile.

Dobrodruh Felix von Luckner v roce 1922 opustil řady německého námořnictva a vydal se cestou spisovatele a cestovatele. Po nástupu Hitlera k moci ale nebyl reaktivován a do bojů během války nezasáhnul. Na konci války se mu podařilo vyjednat kapitulaci města Halle a s Američany se vydal na západ.
Měl výtečnou fyzickou kondici, ve věku 71 let vystoupal schody do nejvyššího patra Empire State Building v New Yorku. Jeden z posledních mořských vlků zemřel 13. dubna 1966.
Zdroj: Němečtí korzáři, Ivo Pejčoch
Tagy