Energie znovu zdraží: kromě růstu cen komodit dojde zřejmě k i nárůstu regulované složky cen

Energie znovu zdraží: kromě růstu cen komodit dojde zřejmě k i nárůstu regulované složky cen
Autor: Pixabay
29 / 11 / 2021, 18:00

Špatné zprávy pro spotřebitele energií nemají konce. Nejen, že se mnoho spotřebitelů dostalo na hranici energetické chudoby v důsledku vysokých cen komodit na energetických burzách a hazardním spekulativním obchodním praktikám obchodníků, kdy je přes palubu hodil i Energetický regulační úřad (ERÚ), jenž je má chránit, ale nyní je čeká další rána. Do konce listopadu je ERÚ povinen oznámit výši regulovaných cen na příští rok. Podle informací zevnitř úřadu to vypadá na výrazný nárůst oproti cenám letošním.

O selhání ERÚ při nastavování pravidel pro tvorbu regulovaných cen jsme již psali v roce 2020. V regulovaných cenách na rok 2021 však ERÚ použil oblíbený trik, kdy mu do karet hrály nízké ceny komodity a výsledné regulované ceny prezentoval právě v kontextu těchto nízkých cen. Tato hra se ale letos použít nedá, ceny elektřiny v relevantním období byly tak vysoko, že tento trik nejde využít. Navíc se nahromadily korekční faktory, které ERÚ již loni rozkládal, aby regulované ceny na rok 2021 uměle (opticky) snížil. Spotřebitele tak čeká další zdražení za odběr energií a sáhnou si tak ještě hlouběji do kapsy.

Faktem je, že celá metodika regulace na roky 2021-2025 Radou ERÚ schválená v roce 2020 je špatná, pro zákazníky nevýhodná a jediní, kdo z této metodiky profitují, jsou regulované distribuční, přepravní a přenosové společnosti, které se na tvorbě zmíněné metodiky významně podílely. Díky těmto regulačním podmínkám mají zaručeny zisky, bez jakéhokoli rizika.

Tuto skutečnost precizně popsala i Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své zprávě za rok 2020, kde doslova uvedla: „Obdobné riziko ovlivňování nezávislého výkonu svěřených pravomocí či podsouvání zdánlivě nezávislých materiálů dlouhodobě existuje také v činnosti regulatorních a dohledových orgánů státu, zejména v oblasti energetiky, telekomunikací či zdravotnictví. Aktivity některých regulovaných subjektů v roce 2020 uvedená rizika potvrzovaly, přičemž docházelo k pokračování obdobných jevů, které byly zaznamenány již v minulosti. Regulované subjekty se pokoušely skrytě podsouvat pozměňovací návrhy v rámci legislativního procesu u některých důležitých právních norem s potenciálně významnými ekonomickými dopady pro český stát. Při tom se snažily zakrýt sebe jako skutečného původce návrhu a vytvořit tak zdání objektivity.“

Za naši redakci dodávám, že v kontextu kolabující energetiky bylo už v roce 2020 s podivem, že Rada Energetického regulačního úřadu měla a stále má odvahu regulované ceny zvyšovat a garantovat regulovaným subjektům (povětšinou soukromým se zahraničními vlastníky) trvale rostoucí výnosy.

Na pochybný způsob tvorby regulačních pravidel platných pro roky 2021-2025 i dopady, které tato pravidla budou mít, jsme upozorňovali a podrobně jsme je popsali. Bohužel v roce 2020 málokoho zajímala situace na ERÚ nebo praktiky radních, kteří tento úřad řídí. Nyní je ale situace jiná, domácnosti, průmysl a podnikatelé již na vysoké ceny komodit doplácejí a nyní dostanou další ránu v podobě regulovaných cen na 2022.

Tento odborný názor, tedy že způsob tvorby metodiky regulace na roky 2021-2025 byl velice pochybný a rozhodně nebyl vyvážený a spravedlivý a že výrazně poškodil spotřebitele, potvrdila i výše zmíněná výroční zpráva BIS za rok 2020, která doslova uvádí:

„Vedle tohoto dlouhodobého postupu se objevil i nový fenomén, kdy byly regulované subjekty zapojeny do tvorby regulatorního prostředí již v okamžiku příprav, čímž získaly významný vliv poskytující jim prostor ovlivnit podobu návrhu. Zapojení regulovaných subjektů do přípravy legislativy samo o sobě není nežádoucí, naopak může být v určitém okamžiku přínosné. Nicméně dochází-li k přesouvání odpovědnosti státní správy za zpracování klíčových dokumentů na regulované subjekty již na počátku, např. z důvodu nedostatečné kapacity kompetentních úřadů, získávají tím regulované subjekty značnou volnost k přizpůsobení si legislativy ve prospěch svých zájmů.“

Naprosto se nedá očekávat, že by Rada ERÚ měla tolik osobní statečnosti a zejména odvahy, aby vyhlásila ceny takové, jak opravdu vycházejí, to by pro ně byla politická sebevražda. ERÚ se tak pod tlakem vysokých cen komodity, a hlavně v obavě z další oprávněné kritiky své činnosti (resp. nečinnosti) pravděpodobně uchýlí k cestě dohody s regulovanými společnostmi a vyhlásí ceny nižší, než by podle platně vyhlášené metodiky měly být.

Možností, jak ceny snížit, má ERÚ několik – navýšení technických jednotek, odklad zohlednění odpisů aj. Všechny takovéto kroky ale mají jedno společné. Stejně jako u kritizovaných zastropovaných záloh stanovených DPI distributor ani obchodník nic neztratí, jen si odloží zisk na příští rok, i v případě výše zmíněných úprav regulovaných cen, tak aby jejich nárůst nevzbudil mnoho povyku, jde o klamání obyvatelstva; to, co distributoři nevyberou v příštím roce se jim zohlední v cenách let dalších. A tak ERÚ úspěšně přispívá ne k ochraně spotřebitelů, ale k energetické chudobě.

Zpráva BIS také uvádí: „V oblasti regulace rovněž BIS opakovaně zaznamenala snahy regulovaných subjektů získat nestandardní kontakty a vazby na představitele regulačních orgánů a státní správy. Nadstandardní přístup vůči vybraným regulovaným subjektům vedl k poskytování řady dílčích vzájemných služeb a protislužeb, v jejichž rámci subjekty vstřícné ustoupit v některých regulatorních záležitostech získávaly výhody v jiných projednávaných věcech.“

Naše redakce doufá, že si konečně vláda (ať už ta v demisi, která současné radní jmenovala), nebo ta nová, na ERÚ posvítí a začne klást otázky a bude žádat osobní odpovědnost všech radních, kteří na kolapsu české energetiky a odsouzení českých spotřebitelů do energetické chudoby mají lví podíl. Ať už zanedbáním kompetencí, nebo nastavováním nerovných podmínek regulace, nadržujících regulovaným subjektům, které garantují těmto vesměs soukromým společnostem stabilní zisk bez ohledu na stav ekonomiky a vznik energetické chudoby.

 

Autor: Anna Binderová (dlouholetá spolupracovnice tuzemských i zahraničních energetických společností, členka Institutu pro energetiku, externě spolupracuje s redakcí Security magazínu a zaměřuje se zejména na témata energetiky, ekonomiky a národního hospodářství)

 

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace