Autor fotografie: Packa; CC BY-SA 2.5|Popisek: Veletržní palác
Jak nedávno upozornilo sdružení ASIS International sdružující bezpečnostní profesionály po celém světě, reálně hrozí, že Národní galerie zopakuje při výběru poskytovatele bezpečnostních služeb chybu z roku 2017, tedy že vybere agenturu podle nejnižší nabídkové ceny, a to bez ohledu na nastavené náročné podmínky a především na nevyčíslitelnou hodnotu sbírek, které je třeba střežit. Ministerstvo kultury se zatím k problému nechce vyjadřovat, a situaci nekomentuje ani vedení Národní galerie s tím, že zadávací řízení dosud není skončeno.
Redakce Security Magazínu zaslala několik dotazů novému ministru kultury Martinu Baxovi (ODS). Zajímalo nás v reflexi upozornění sdružení ASIS, zda podle jeho názoru probíhá výběrové řízení na nového poskytovatele bezpečnostních služeb NG řádným způsobem, zda nehrozí opakování situace z roku 2017 a odpovídají-li náročné požadavky Národní galerie ceně nabízené uchazečem (jímž má být agentura CENTR GROUP). Podle odpovědi tiskového oddělení Ministerstvo kultury "v tuto chvíli nedisponuje bližšími informacemi" a odkázalo nás na Národní galerii. Její tisková mluvčí sdělila, že zadávací řízení stále probíhá a odmítla se k němu vyjádřit s tím, že "NGP k danému zadávacímu řízení přistupuje s maximální důležitostí, odpovědností a s péčí řádného hospodáře."
Rozpor mezi náročnými požadavky Národní galerie a faktem, že úspěšný uchazeč plánuje pracovníkům ostrahy vyplácet mzdu o 20 % nižší, než jaká byla standardně vyplácena v uplynulém období, který konstatuje sdružení ASIS, je přitom do očí bijící. Takový přístup by byl zarážející v jakémkoli oboru i za běžné ekonomické situace. Nyní navíc při dvouciferné inflaci a v kontrastu vůči hodnotám, které mají tito pracovníci střežit, by šlo o stav v každém ohledu nepřijatelný a automaticky a předem zpochybňující kvalitu i rozsah poskytovaných služeb.
Podmínky stanovené zákonem o zadávání veřejných zakázek jsou zřejmě vedeny snahou úspory veřejných prostředků. Rizika z takového přístupu plynoucí si ovšem dovede představit každý a velmi snadno. V jakémkoli obchodním vztahu každý, kdo zodpovědně nakládá s vlastními či svěřenými prostředky, hledá nikoli nejnižší cenu, ale nejlepší poměr ceny a kvality, nebo ceny a výkonu. Přitom formální nabídka nejnižší ceny sama o sobě nezaručuje, že zadavatel skutečně obdrží služby, které poptává. Samotný požadavek nejnižší nabídkové ceny současně ani nezaručuje férovost soutěže a lze si představit různé vlivy, pro které je pak nabídková cena fíkovým listem.
A v tomto ohledu lze předpokládat značnou ostražitost nového vedení Ministerstva kultury zejména proto, aby se neopakovala blamáž z roku 2017, kdy musela Národní galerie na několik dní dokonce uzavřít své prostory veřejnosti. Pochybnosti jsou zcela na místě. A to i z politických důvodů. Jiřího Fajta z funkce odvolal v roce 2019 ministr kultury Antoník Staněk (ČSSD), a to podle výsledku provedené kontroly, a přes podporu, kterou Fajtovi v této souvislosti vyslovovala velká část kulturní veřejnosti i politiků. Mezi nimi kauze věnovali pozornost Piráti. Jejich tehdejší poslanec Mikuláš Ferjenčík přitom hovořil o Fajtovi současně jako o odborníkovi s velkým mezinárodním renomé, ale připustil i potřebu prošetřit hospodaření Národní galerie.
Ministr kultury Martin Baxa má jako plzeňský politik s Piráty a jejich pozorností vůči netransparentním a zákulisním tahům intenzívní nedávnou zkušenost. Kvůli jmenování Romana Jurečky, kterého označili za "kmotra", do představenstva Klatovské nemocnice se rozpadla plzeňská krajská koalice. A přesto, že vládní koalice se teoreticky bez čtyř pirátských poslanců dokáže matematicky vzato obejít, vazby na silnějšího koaličního partnera STAN a například s ohledem na v současné mezinárodní situaci velmi dobře etablovaného a působícího vládního kolegu Jana Lipavského není radno ani v rezortu kultury připustit pochybnosti a Piráty zpochybnitelným výsledkem zadávacího řízení na ostrahu objektů NG "dráždit".
Připomeňme nechvalně známý příběh, kdy Národní galerie náhle v únoru 2017 uzavřela "z technických důvodů" na tři dny své budovy. Těmito důvody byl fakt, že bezpečnostní agentura ABAS odstoupila od smlouvy s Národní galerií o zajišťování ostrahy šesti budov a uměleckých děl v nich uložených.
Šlo o spory týkající se údajně přemrštěných požadavků Národní galerie jdoucích nad rámec uzavřené rámcové smlouvy. "Do poslední chvíle jsme nevěděli, za jakých okolností máme nastoupit. Obdrželi jsme chybné a zmatené objednávky na obsazení obrovského kvanta pozic," citovala tehdy média ředitele ABASu Iva Popardowskiho. Naopak podle vyjádření Národní galerie agentura neplnila své závazky vyplývající ze smlouvy, které neodpovídala kvalita ani rozsah poskytovaných služeb. ASIS upozorňuje, že agentura ABAS v roce 2016 zvítězila ve výběrovém řízení na základě nejnižší nabídkové ceny, a zdůrazňuje, že ve specifickém úkolu ochrany prostor a sbírek nedozírné hodnoty je tento přístup zcela nežádoucí. To ostatně uvedli již v roce 2017 tehdejší ředitel Národní galerie Jiří Fajt i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). Ostraha sbírek Národní galerie není totéž jako ostraha parkoviště nebo nákupního centra.
Sdružení ASIS v souvislostí s blamáží z roku 2017 k aktuálnímu tendru ve svém dopise říká: "Takto vedený případ výběrového řízení vzbuzuje otázku, jaká bude kvalita poskytovaných služeb a zda je vybraný dodavatel skutečně schopen poskytovat služby ve kvalitě, ke které se zavázal. Zároveň je důležité se ptát, nakolik má ministerstvo kultury chod těchto institucí pod kontrolou." Podle odpovědi Ministerstva kultury je zřejmé, že aktuální ministr je se situací obeznámen.
O dalším postupu v této kauze a reakcích ministerstva kultura a Národní galerie vás budeme informovat.
Zdroj: ASIS, iDnes, Pražský deník