Autor fotografie: Mil.ru, CC BY 4.0|Popisek: K-560 Severodvinsk (ilustrační obrázek)
Ruská jaderná ponorka Belgorod byla 8. července 2022 zařazena do služby.
Rusko a konkrétně Vladimir Putin mají značný zájem na budování dalších jaderných ponorkových kapacit. Výrazem těchto zvýšených snah je bezesporu jaderná ponorka Belgorod, kdy na druhé straně budování kapacit hladinového loďstva zaostává. Rusko též není schopno postavit jako USA svazy typu mateřská letadlová loď s ochranou ponorek a torpédoborců, případně jiných plavidel a doprovodem tankerů či zásobovacích lodí.
Nicméně ruské námořnictvo může alespoň částečně slavit - 8. července 2022 vstoupila do služby ponorka Belgorod, která je největší na světě. Slavnostní ceremonie předání se uskutečnila v pátek v Severodvinsku.
Ponorka byla spuštěna na vodu v roce 2019 a původní plány počítaly s tím, že bude zařazena do služby v září 2020. Nicméně toto datum se ukázalo být až příliš optimistickým předpokladem, a proto Belgorod vstoupil do služby až nyní.
Jaderný gigant o délce 184 m metrů má pod hladinou výtlak 24 000 tun, může vyvinout rychlost až 61 km/h a je schopen se ponořit do hloubky až 500 metrů.
Pohon zajišťují dva jaderné reaktory OK-650 (190 MW), pohánějící dvě turbíny o výkonu 100 000 hp, které pohánějí dva lodní šrouby. Z ponorky budou moci operovat autonomní bezpilotní prostředky, průzkumné drony 2R52 Klavesin. Pod trupem může Belgorod nést miniponorku, např. AS-12, AS-21 či AS-35. Ponorky s jaderným pohonem též mají schopnost desolinace vody a produkce kyslíku, takže jejich jediným limitem jsou zásoby potravin, munice, případně zcela nevojenských věcí, jako jsou toaletní potřeby.
Média hojně informovala o tom, že Belgorod se má stát nosičem jaderných torpéd. Co se týče výzbroje, tu bude tvořit právě 6 robotických torpéd Poseidon (Status-6) s termonukleární hlavicí. U Poseidonů se uplatnila poměrně velká míra umělé inteligence.
Tyto zbraně o délce více než 20 m pak v očích ruských armádních špiček představují odstrašující účinek pro nepřítele, protože podle více zdrojů mají mít velmi dlouhý dosah při rychlosti 185 km/h. Proti zásahu těchto torpéd má být značně ztížená obrana.
Odborníci se nyní přou o to, k jakému účelu bude Belgorod sloužit. Vzhledem k tomu, že jeho trup bude sloužit jako nosič pro miniponorky, respektive podmořské drony, dá se předpokládat, že půjde o speciální operace, a to převážně v arktických vodách. Belgorod však bude zřejmě sloužit i pro operace SAR (Search and Rescue) v hlubokých vodách v dalších oceánech.
Ani USA nechtějí zaostat
Vzhledem k pozornosti, jaké se dostává ruským jaderným ponorkovým kapacitám, nemohou zůstat pozadu ani USA. Ty se v budoucnu budou zejména spoléhat na třídu Columbia jako raketové nosiče a třídu Virginia jako raketového nosiče, ale i v roli útočné ponorky (Hunter Killer), tedy plnění úkolů proti pozemním cílům střelami s plochou dráhou letu, hladinovým plavidlům střelami Harpoon nebo torpéd, případně v protiponorkovém boji. Vždy musí být stanovena mise a zásoba munice pro daný úkol. To je pro US Navy poměrně jasnou prioritou.
Třída Columbia má zahrnovat 12 plavidel a perspektivně nahradit starší třídu Ohio. Ponorky třídy Columbia budou mít stejnou délku jako Ohio, ale budou mít výtlak o 2 000 tun větší než předchozí třída. Následovat bude třída Virginia.
Ponorky s jaderným pohonem budou mít očekávanou životnost 42 let bez nutnosti výměny paliva v půlce své životnosti. Tím chce námořnictvo ušetřit asi 40 miliard dolarů. Každá ponorka Columbia bude mít 16 odpalovacích sil pro rakety Trident D-5. V této třídě byly zatím objednány dvě jednotky - USS Columbia a USS Wisconsin.
Zdroj: The Barents Observer