Autor fotografie: Artem Danylov, fb Rekonstrukce bitvy na Bílé Hoře|Popisek: Bitva na Bílé Hoře 2017
Přibližně měsíc před 100. výročím vzniku republiky a čtyři měsíce po 400. výročí třetí pražské defenestrace proběhne vzpomínková akce věnovaná jinému milníku českých dějin, bitvě na Bílé Hoře, která se strhla 8. listopadu 1620. Stovky členů vojensko-historických spolků připomenou tuto mýty a legendami opředenou událost 22. a 23. září na Bělohorské pláni u zdi obory Hvězda. Kromě České republiky přijedou z Francie, Chorvatska, Slovinska, Německa, Velké Británie, Maďarska a Polska. Akci pořádají spolky Bílá Hora 1620 a Rytíři Koruny České ve spolupráci s Městskou částí Praha 6.
Rekonstrukce bitvy na Bílé Hoře proběhne od 15 hodin a je vrcholem zábavného historického odpoledne. Už od 12 hodin se lidé mohou těšit na šermířské ukázky, výcvik jednotek, výklad o palných zbraních, kejklíře, hudební vystoupení a další.
Psali jsme: Roztříštěná hlava a trvalé následky. Před 400 lety se uskutečnila třetí pražská defenestrace
Bitvou na Bílé Hoře končí české stavovské povstání. Napětí mezi evangelickými stavy a katolíky (prvním vadilo porušování Rudolfova mejstátu, druhým Majestát na náboženskou svobodu jako takový) vyvrcholilo v květnu roku 1618, kdy skupina opozičních šlechticů vedená Jindřichem Matyášem Thurnem pronikla na Pražský hrad svrhla z oken královské místodržící Slavatu z Chlumu a Košumberka a Boritu z Martici (a spolu s nimi také písaře Fabricia). Vyhození pád přežili, ale konflikt mezi českými nekatolickými stavy a Vatikánu věrnými Habsburky vzplál plnou silou a díky střetu mocenských zájmů evangelíků a katolíků přerostl v dlouhodobé evropské střetnutí: třicetiletou válku, která skončí až vestfálským mírem v roce 1648.
K prvnímu většímu střetu stavovského povstání došlo v září 1618 u Čáslavi, kde stavovští odrazili pokus císařského polního maršála Karla Bonaventury Buquoye dostat se k Labi a oblehnout Prahu. Výročí této bitvy bude připomenuto týden před akcí na Bílé Hoře.
Psali jsme: Třicetiletá válka – Bitva u Čáslavi (1618–2018)
Čeští stavové odmítli po smrti císaře Matyáše (březen 1619) nástupnictví Ferdinanda II. Štýrského, ale po vojenské stránce přecenili své síly. Thurnovo obležení Vídně nebylo úspěšné, hrabě Mansfeld byl v červnu 1619 poražen u Záblatí. Namísto sesazeného Ferdinanda II. zvolili stavové českým králem Fridricha Falckého, kterému se ovšem nepodařilo mezi protestantskými evropskými dvory získat významnou a dostatečnou podporu. Stavovské vojsko muselo čelit spojené císařské armádě Buquoyově a bavorské armádě pod velením maršála Tillyho, a nebylo schopno zastavit její postup na Prahu. K rozhodující srážce pak došlo právě na Bílé Hoře, jen několik kilometrů od pražských městských hradeb.
Dvouhodinová bitva, označovaná pro svůj rychlý průběh často spíše za šarvátku, definitivně rozhodla o osudu stavovského povstání. Výhodnější pozici zaujalo stavovské vojsko. Bylo rozmístěno na návrší, kde se také v noci před bitvou opevnilo obrannými příkopy. V jejím čele stál Kristián I. Anhaltský, který pravé křídlo opřel o zeď obory Hvězda a levé posílil dělostřelectvem.
Proti 21 tisícům vojáků stavovské armády stálo odhadem na 30 tisíc vojáků císařské armády a Katolické ligy. Dlouhým pochodem značně vyčerpaní vojáci budou muset útočit do vrchu, jsou však dobře vedení, motivovaní a jejich disiplína je na vysoké úrovni. Stavovská výhoda je jen zdánlivá. Její vojsko je sice dobře živené, ale různorodé, a mezi jednotkami panuje nespokojenost s nepravidelným vyplácením žoldu. Disciplína není silnou stránkou Anhaltovy armády, a to se podepíše na průběhu i výsledku střetnutí. Stavovské jednotky se přes dílčí úspěchy a osobní statečnost některých velitelů vzájemně nepodporovaly, a některé byly natolik demoralizované, že, aniž zasáhly do bitvy, vzdaly se bez boje. Do legend vstoupil poslední boj „Moravanů“, tj. převážně německých jednotek najatých moravskými stavy, u zdi obory Hvězda.
Psali jsme: Výstava: Pochodem pod císařským praporem
Dvouhodinový boj stál podle různých odhadů životy 300–2000 vojáků na císařské straně a na 5000 padlých na straně stavovské. Bitva na Bílé hoře znamenala faktický konec českého stavovského povstání, jehož průběh a konečný neúspěch zásadně ovlivnil osud českého státu na dalších 300 let.
Rekonstrukci Bitvy na Bílé hoře organizuje již po třinácté Občanské sdružení Bílá hora 1620 ve spolupráci se spolkem Rytíři Koruny České. Jde o jednu z největších akcí svého druhu v Evropě. Letošní ročník se koná za podpory Městské části Praha 6.