Závody ve stavbě letadlových lodí pokračují. Čína zatím USA nedožene, ale může se přiblížit

Závody ve stavbě letadlových lodí pokračují. Čína zatím USA nedožene, ale může se přiblížit
Autor: flickr.com (public domain)|Popisek: letadlová loď Liaoning
26 / 09 / 2020, 13:00


Stavba čínských letadlových lodí je stále aktuální téma. Již dříve magazín National Interest uvedl, že do roku 2022 by Čína mohla vlastnit až čtyři letadlové lodě, ale ani u toho do budoucna nezůstane a hovoří se o šesti letadlových lodích, které se nakonec postaví, a Čína by je mohla mít teoreticky během třetí dekády, možná i dříve. Závody ve stavbě letadlových lodí tak pokračují dál, ale ani USA nezahálí a supermoderní třídu Gerald R. Ford mají doplnit další jednotky.

Čínské letadlové lodě mají zemi, která je staví, dodat lesk či punc globální námořní velmoci, která se má vyrovnat americké. Právě stavba nových letadlových lodí má výrazně zvýšit námořní prestiž Říše středu a spolu s ekonomickými kapacitami představovat skutečného ,,čínského tygra".

V médiích se hovořilo dokonce o šesti letadlových lodích, které by chtěla Čína v dohledné době postavit. Podle dřívějších informací listu South China Morning Post se nicméně stavba páté letadlové lodi (možná již na jaderný pohon) prozatím odkládá z důvodů vysokých nákladů, a tím pádem i šestého plavidla. Podle vojenských zdrojů, které citoval list South China Morning Post, čínští konstruktéři a inženýři mají také potíže s překonáním technických problémů. Proto pátá ani šestá letadlová loď nemá být v dohledné době stavěna. Stavba třetí letadlové lodi je naopak již nějaký čas potvrzena, konstrukce probíhá v loděnicích Jiangnan v Šanghaji. ,,Aktuální" tak zůstávájí stavba čtyř letadlových lodí.

Nicméně nelze opomenout, že dle dostupných informací má Čína delší dobu potíže s konstrukcí a spolehlivostí komunikačních uzlů na jednotlivých přepážkách v trupu lodi. V bojové situaci jsou jednotlivé přepážky uzavřeny, a pokud by došlo k proražení a zaplavení trupu, měl by být zaplaven jen postižený segment, nikoliv celé podpalubí. Toto však vyžaduje spolehlivé spojovací uzly, jež jsou odolné proti vodě, žáru, jsou robustní s větší redundancí, aby při poškození jedné komunikačné větve bylo stále možno komunikovat v celém spektru bojových a technických stanovišť plavidla a ovládat všechny senzory i zbraňové systémy. Jakékoliv interference na přechodových uzlech mohou způsobit ztrátu spojení, nepřesnost palby zbraňových systémů nebo navádění palubních letounů.

A jaký je tedy momentálně výchozí stav? Čína vlastní zatím dvě letadlové lodě - Liaoning a Shandong. Liaoning byla zařazena do služby v roce 2012, Shadong pak minulý rok v prosinci. Třetí a čtvrtá jednotka se nyní staví. U třetí letadlové lodi se předpokládá, že bude spuštěna na vodu v roce 2021 (původní předpoklad konec roku 2020 se už zřejmě nestihne) a zařazena do služby v roce 2023, u čtvrté jednotky plán počítá, že čínské námořnictvo ji bude moci provozovat v polovině této dekády. V centru čínské pozornosti je nyní každopádně vybudování třetí jednotky.

Není pochyb o tom, že ,,čilá" stavba čínských letadlových lodí již nějakou dobu znepokojuje USA. Ty zatím zůstávají v počtu letadlových lodí na špici, ale Čína chce se v dlouhodobější časové perspektivě přiblížit kapacitám amerických letadlových lodí, kterých má USA nyní k dispozici 12.

Proto ani v poslední době USA nezahálely a uvedly v život supermoderní třídu USS Gerald R. Ford, v níž jsou aktivní zatím dvě jednotky, USS Gerald R. Ford (CVN-78) a USS John F. Kennedy (CVN-79). V dlouhodobějším horizontu se počítá s tím, že k nim přibydou ještě 3 jednotky - USS Enterprise (CVN-80), USS Doris Miller (CVN-81) a pátá, zatím nejmenovaná jednotka s prozatimním označením CVN-82. Třetí jednotka se již staví a plánované zařazení do služby má proběhnout v rozmezí let 2025-2027. Čtvrtá a pátá jednotka byla objednána.

Americký admirál Chris Grady nejnověji ,,vybídl" Čínu, ať postaví třetí letadlovou loď. Grady prohlásil, že právě to dokazuje, jak je stavba letadlových lodí důležitá. ,,Odůvodňuje to fakt, že letadlové lodě jsou důležité. My je máme, oni je chtějí a stavějí je," řekl Grady na margo faktu, že Čína ve stavbě těchto plavidel pokračuje.

Americký admirál pak posuzuje věc realisticky a podle něho je Čína námořní velmoc a uvědomuje si skutečnost, že námořní síla je právě odvozena od vlastnictví letadlových lodí. To ostatně dříve zmínil i bývalý ministr obrany William Cohen, když řekl, že bez letadlových lodí je americký hlas méně slyšet a má menší vliv.

Stejně tak si je Grady na druhé straně vědom současné americké převahy na moři. ,,Máme před Čínou velký náskok, který bude pokračovat i v budoucnosti," prohlásil Grady. Čína, ač má nepochybně globální námořní ambice, v dlouhodobější perspektivě s největší pravděpodobností zůstane na moři v závěsu za USA. Skutečnost, že by postavila více než 12 letadlových lodí, je v dlouhodobější perspektivě zatím nereálná. USA navíc, jak už jsme uvedli, staví další jednotky třídy Gerald R. Ford, aby si pojistila námořní supremaci. Tou si je do dalších let jistý americký ministr obrany Mark Esper: ,,Chtěl bych jasně říct, že Čína nemůže dohnat USA, pokud hovoříme o námořní síle," prohlásil. Ministr obrany dodal, že i když USA nebude stavět nová plavidla, tak to bude Číně trvat roky, než by je dohnala. Na druhé straně se však Čína může alespoň přiblížit a dát najevo, že je to jen ona, která na moři může USA vyzvat.

Nicméně pokud Čína skutečně postupně postaví 6 letadlových lodí, tedy polovinu počtů US Navy, je logické, že to bude pro USA zásadní problém. Americké námořnictvo bude schopno to čínské přečíslit, ale za cenu přeskupení sil a tedy změně přítomnosti v různých regionech, tedy oslabení globální projekce. Čína je navíc v tuto chvíli jedinou zemí mající ambice a schopnost vybudovat flotilu letadlových lodí.

Otázkou je, zda má schopnost vybudovat svazy letadlových lodí, což znamená letadlová loď s doprovodem torpédoborců, minolovek, zásobovacích lodí a ponorek (tedy působit dlouhodoběji v operačním prostoru vzdáleném od kontinentu) a zároveň mít dostatek plavidel k ochraně svých teritoriálních pobřežních vod. A opakovaně lze diskutovat o zvládnutí taktiky a strategie nasazení této námořní síly. Výstavba letadlových lodí a zavádění nových letounů či řízených střel je jedna věc, vycvičený a v moderním taktice vedení boje zběhlý lidský faktor je věc jiná a mnohdy důležitější.

 

Zdroj: USNI News, South China Morning Post, National Interest

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace