.jpg)
foto: Peter Gronemann / Wikimedia Commons / CC BY 2.0/Belgická F-16
Anabáze poskytování F-16 Ukrajině už trvá více než jeden rok. Letouny na cestě stále nejsou, byť výcvik pilotů i technického personálu v základní podobě skončil. Spekuluje se až o roku 2025.
Belgičané označili jaro 2024 jako čas, kdy by Ukrajina měla začít disponovat jejich F-16. Pomalu nastupuje léto a Ukrajina víceúčelové stíhací letouny stále nemá. Brusel přislíbil nejen dodání letadel, ale i jejich údržbu. Belgičané však nejsou sami. Nizozemsko slíbilo dodat 18 kusů, Dánsko 19 a Norsko blíže neurčený počet. Podle webového portálu Airforce Technology již nyní ukrajinští piloti ukončili základní výcvik jak v USA, tak ve Spojeném království již v lednu a přesunuli se do Dánska k dalším cvičením. V Holandsku navíc završil školení technický personál. Přesto je stále zásadním otazníkem, kdy Kyjev letadla obdrží.
Náročná logistika F-16
Je jisté, že Ukrajinci doma vytváří logistické podmínky pro použití F-16. Výrobce Lockheed Martin se mimo jiné vyznačuje jedním specifikem. Trysky jeho letadel jsou umístěny velmi nízko a vyžadují extrémně kvalitní startovací plochu. F-16 je sice schopna odstartovat třeba ze silnice, ale letoun se tím zásadně poškozuje. Američané se tváří, že letadla Kyjevu poskytnou také. Přesto je jejich přístup poměrně liknavý a u Američanů tak zjevně panuje strach o ztrátu technologií, protože i stíhačky z uvedených zemí byly modernizovány na přelomu tisíciletí.
Jen pro příklad. Poláci disponují americkými F-16 již delší dobu. Jejich letadla mají stealth nátěr. Ten je potřeba čas od času revidovat. Nátěrem ovšem disponují také Američané. Pokud chce Varšava opravu letadla, musí zdokumentovat míru opotřebení a spočítat, kolik nátěru bude třeba. Poláci jsou povinni po skončení údržby případné zbytky barvy odevzdat zpět Američanům. Náš severní soused patří mezi nejbližší spojence USA v Evropě. Přesto podstupuje podobné martyrium a s tím právě souvisí neochota USA riskovat ztrátu letadel nad územími, které okupuje Rusko.
Jaké jsou vlastně specifikace F-16 nabízených Ukrajině?
Belgické, nizozemské dánské i norské stroje podstoupily takřka identickou modernizaci. Ta proběhla s menšími časovými rozdíly na přelomu tisíciletí. F-16 vstoupily do služby v roce 1979 a počítalo se s tím, že nástupce přijde na přelomu milénia. Nakonec se však tak nestalo. Primárně se modernizace týkala prodloužení životnosti draku až o 8 000 letových hodin a schopnost vydržet přetížení 9G. Náklady na modernizaci draku ovšem činily jen jednu čtvrtinu. Letadlo dostalo modulární počítač a velmi důležitým prvkem byl také radar pro řízení palby Westinghouse AN/APG-66(V2), který umožňuje sledování až deseti cílů najednou. Z dnešního hlediska se však jedná o zastaralou záležitost, kdy se schopnosti radarů sledovat objekty pohybuje běžně ve vyšších desítkách jednotek.
Radar je propojený se šesti raketami AIM-120 AMRAAM. Jejich detekce se zlepšila o 25 %. F-16 již dostaly velký displej, který je dnes samozřejmostí. S tím úzce souvisí i modernizace komunikačních a snímacích prostředků. Zvýšila se prostupnost dat v komunikaci s řídícími systémy. Nainstalován byl dánský systém elektronického boje EWMS a pokročilá zařízení určená proti světlicím. Podle F-16.net už letalda dostala i vylepšenou GPS navigaci a kokpit byl celkově předělán právě kvůli displeji a integraci moderní přilby.
Z výše uvedeného je jasně patrné, že F-16, které Ukrajina možná obdrží, nebudou rozdílové stroje. Vybavení je přes dvacet staré a rozhodně nesplňuje požadavky moderního bojiště. Velkým otazníkem je také opotřebení draku. Zmíněné země by se letadel stejně zbavily, protože převážně pořizují F-35. Letoun Su-57 určitě za těmito F-16 nebudou nijak zaostávat. Z hlediska pomoci by se nejspíš jednalo o velmi vítané stroje, ale vzhledem k obrovské převaze Rusů v letectvu a protivzdušné obraně, nemohou darované F-16 situaci s největší pravděpodobností zvrátit, ani nijak zásadně ovlivnit výsledek války.
Tagy