Rakousko-uherský křižník nejenže nesl na své palubě 50 českých námořníků, ale byl navržen českým inženýrem Kuchyňkou a jeho výzbroj pocházela z plzeňské Škodovky. Bohužel na počátku Velké války byla loď již zastaralá, a střet se silnějším protivníkem se jí stal osudným.
Jeden z nejúspěšnějších pilotů dvoumístných strojů v Rakousku-Uhersku sestřelil 9 nepřátelských strojů a málem dostal ruského cara.
Československé stíhací letectvo tvořilo jednu z významných součástí nově se rodící armády po roce 1918. Impuls pro jeho vznik dali především letci, kteří bojovali v rakousko-uherském letectvu, ale i příslušníci československých legií.
Češi byli už za Rakouska-Uherska fascinování námořními kolosy, pro které dodávala plzeňská Škoda děla a pancéřové pláty. Přinášíme přepis článku uveřejněného 18.12.1903 v Ilustrovaném světě nakladatele J.Otta. Představujeme kolos, zhotovený veskrze z materiálu tuzemského, válečný koráb ARCIVÉVODA KAREL.