Rakousko-uherský křižník nejenže nesl na své palubě 50 českých námořníků, ale byl navržen českým inženýrem Kuchyňkou a jeho výzbroj pocházela z plzeňské Škodovky. Bohužel na počátku Velké války byla loď již zastaralá, a střet se silnějším protivníkem se jí stal osudným.
Jeden z nejúspěšnějších pilotů dvoumístných strojů v Rakousku-Uhersku sestřelil 9 nepřátelských strojů a málem dostal ruského cara.
Dnes jsou legionáři zbožšťováni a mluví se o nich jako o hrdinech. Nicméně se často zapomíná na fakt, že to byli právě příslušníci zahraničních legií, kteří se museli ve dvacátých letech často vyrovnat s napadáním a opovržením.
Československé stíhací letectvo tvořilo jednu z významných součástí nově se rodící armády po roce 1918. Impuls pro jeho vznik dali především letci, kteří bojovali v rakousko-uherském letectvu, ale i příslušníci československých legií.