foto: Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny / Public domain/AN-196 Ljutyj
Kreml má co dělat, Storm Shadow zničily další podzemní sklad s Šáhid-136 a kam nedosáhnou britské střely, nasadí Ukrajinci třeba AN-196 Ljutyj.
Jestliže prakticky ani jedna strana v konfliktu na Ukrajině nemá zbraň proti FPV dronům a UAV menší velikosti, pak by si Rusové s dálkovými ukrajinskými drony měli vědět rady. Stejně jako se Storm Shadow, SCALP-EG nebo ATACMS. Jedinou zbraňovou výjimkou proti malým dronům jsou v napadené zemi německé Gepardy a Skynexy. Byť Kyjev disponuje více než 150 kusy Gepardů, systémů je stále málo. Ovšem ruská protivzdušná obrana by měla být schopná reagovat na drony jako AN-196 Ljutyj. Zjevně toho není zcela schopná. Ale tentokráte nejde o ruskou klasiku. Problém by měl i západ.
Dálkový dron AN-196 Ljutyj
Defence Blog uvádí, že Kyjev vloni dodal armádě přes 6 000 dálkových dronů. Většina z nich je pod označením AN-196 Ljutyj. UNITED 24 Media uvádí, že drony mají rozpětí 6,7 metru, délka činí 4,4 metru a vzletová hmotnost činí až 300 kilogramů. Narozdíl od FPV dronů, které jsou vyráběny v ukrajinských manufakturách po celé zemi, jde pochopitelně již o průmyslovou produkci. Na svědomí je má ukrajinská firma Ukroboronprom. Původní cíl z roku 2022 byl UAV s váhou 200 kg a dosahem přes 1 000 kilometrů. Jenže Ukrajinci vytrvale inovují a aktuálně má dosah AN-196 Ljutyj dva tisíce kilometrů s menším nákladem než je obvyklých 75 kilogramů.
Ljutyj jaké protiváha Šáhid-136
CNN ovšem uvádí, že Ljutyj často nese náklad až o 250 kilogramech. AN-196 má být kvalitnější protiváhou íránským Šáhid-136, kterých Rusové podle Defence Express vyrobily loni také 6 000 kusů při plánované výrobě 4 600 UAV. Zde je nutné podotknout, že v celkových číslech Šáhid-136 bude započítaná i ruská verze Geran-2, která je od íránských dronů výrazně odlišná technologicky, ale s podobnými parametry. Těch 6 000 Šáhid-136 s doletem až 2 500 kilometrů bylo použito proti ukrajinským městům. Kyjev se snaží útočit na strategické cíle v Rusku.
Taktika používání dálkových dronů a především AN-196 už je poměrně promyšlená. Drony mají doprovod sebevražedných UAV s menším doletem, které pravidelně tvoří klamné cíle. Je to až třicet procent letů. V rámci taktiky se zde dostáváme na úplně jinou úroveň než FPV drony nebo Baba Jaga. Ty mají ruské systémy PVO problém vůbec lokalizovat na radarech včetně Pancir-S1. Jenže nesrovnatelně větší Ljutyj už je na tom jinak. V zásadě jde velikostně přirovnat ke střele s plochou dráhou letu a proti těm má již určení drtivá většina ruských systémů PVO včetně páteřních S-300 a S-400.
Storm Shadow proti podzemnímu skladu
Neuvěřitelně dlouho diskutované použití západních zbraní na ruském území se nakonec ukazuje jen jako obrovská bublina. Balistické ATACMS mají dosah jen tři sta kilometrů, sestry Storm Shadow a SCALP-EG mají podle Fandom.com dolet 550 kilometrů. Rusové kvůli tomu stáhli třeba Su-34 na Engels-2, která je od Ukrajiny 600 kilometrů daleko. Strategické objekty v dosahu těchto střel jsou více chráněny PVO. Faktem je, že podle WPtech teď Storm Shadow dokázaly zničit podzemní sklad Šáhid-136 v Orlovské oblasti a to by AN-196 nedokázal. Ale Storm Shadow mají Ukrajinci málo a dosah je omezený.
Takže z ukrajinské strany přišlo logické soustředění se na drony dálkového doletu. A Rusko má velký problém. Přestože se dá předpokládat, že proti Storm Shadow nebo AN-196 Ljutyj budou ruské systémy PVO účinné, je příliš mnoho potenciálních cílů. SSSR se soustředil na protivzdušnou obranu a Kreml má k dispozici velké množství systémů, ale stejně jich není dost. 6 000 UAV je hodně vysoké číslo. Situace se dostala tak daleko, že Moskva stahuje S-300, S-400 a Pancir-S1 i z Krymu, protože útoky už ohrožují základní logistiku a zásobování armády na Urkajině. Nenechme se ovšem mýlit, stejný problém by měl i západ. Spíše větší, s jeho vyprázdněnými a léta podceňovanými skladovými zásobami.
Tagy