Zapomenutí MIM-72 Chaparral, M163 Vads, uskladněná možnost PVO pro Ukrajinu. Nač se čeká?

Zapomenutí MIM-72 Chaparral, M163 Vads, uskladněná možnost PVO pro Ukrajinu. Nač se čeká?
Autor fotografie: Wayne Hsieh / Flickr|Popisek: MIM-72 Chaparral
29 / 05 / 2024, 06:00

Kyjev zoufale potřebuje protivzdušnou obranu proti nekončícím ruským útokům. I přes relativně velkou pomoc se v západních skladech stále nachází značné množství prostředků, které by Ukrajina mohla dostat. Španělsko a Řecko však na výzvy neslyší.

Média čas od času hlásají, že skladové zásoby západních zemí už zejí prázdnotou. Opak se však zdá být pravdou. Možných systémů pro Ukrajinu je stále dost, protože napadená země v dané situaci uvítá prakticky cokoli až na opravdu opotřebované a těžko provozuschopné Leopardy 1A5 z Německa, které před pár dny odmítla převzít. Ukrajinští vojáci na nich absolvovali výcvik, takže nejspíš ví, o čem mluví. V dubnu tohoto roku debaty o vojenské pomoci Ukrajině silně ovlivnila neochota Španělska a Řecka poskytnout Kyjevu systémy protivzdušné obrany S-300 sovětské provenience od Atén a Patritotů v případě Španělska. U Řecka, vzhledem k animozitě s Tureckem, se rozhodnutí dá pochopit, avšak u Madridu to jde mnohem hůře. Obě země jsou tak stále vystaveny nemalému vnějšímu tlaku, aby PVO Ukrajině poskytly.

 

Systémy S-300 z Řecka na Ukrajinu

Ukrajina měla na začátku konfliktu asi 100 baterií S-300, což znamená 300 kusů odpalovacích zařízení. Další stroje však byly dodány třeba také ze Slovenska. Jedná se o velmi rozšířený systém protivzdušné obrany s velkým množstvím operátorů. Konstrukce byla vyvinuta už v roce 1967, přijata do výzbroje byla v roce 1978, ale už v roce 1983 mu byly úspěšně provedeny antibalistické testy. Tato vojenská technika by tak stále měla být účinná proti většině vzdušných prostředků používaných na Ukrajině s výjimkou střel jako ATACMS nebo Storm Shadow. Rakety mají dosah 90 kilometrů s dostřelem do výšky 27 000 metrů a radary detekují až do 330 kilometrů v závislosti na variantě systému. Na Ukrajině budou mít nepochybně problémy s drony. 

M163 VADS

 

Žádoucí americké systémy PVO pro Ukrajinu 

 

Podle WPtech se však nejedná o jediné prostředky PVO na skladech západních spojenců. V roce 1969 zařadily Spojené státy do služby systém protivzdušné obrany MIM-72 Chaparral a podle informací Weapons Systems jich bylo vyrobeno nejméně 21 000 kusů. Minimálně stovky se jich proto nyní nachází zakonzervované v amerických skladech. Jedná se o samohybný pásový stroj založený na podvozku obrněnce M113. Raketové zařízení bylo položeno na systému vzduch vzduch AIM-9 Sidewinder, tedy rodině raket, která se používá doposud. Zařízení je schopno otáčení o 360 stupňů, má čtyři rakety na odpalovacích kolejnicích a v zásobě dalších osm ve stavu nutnosti je dokompletovat. 

Střelec sedí mezi dvojicí raket a míří pomocí jednoduchého reflexního zaměřovače. Střely nesou označení MIM-72A a patří právě do skupiny raket AIM-9D Sidewinder. V roce 1974 dostaly MIM-72 nové rakety MIM-72C s pokročilým vyhledáváním AN/DAW-1B. Ty se dokáží zaměřit na cíl, ať je vůči střele v jakékoliv poloze, což znamená velkou výhodu oproti infračervenému navádění, které dokáže sledovat jen tepelnou stopu z výfuků nebo trysek. Přestože Chaparral nemá radar, stále by se díky kvalitě raket MIM-72C jednalo o velmi užitečné zařízení pro bránící se Ukrajinu.  

Kamufláž S-300

S MIM-72 úzce souvisí M163 VADS, protože operovali společně a jsou oba na podvozku M113. Jedná se tedy opět o pásový dělostřelecký protivzdušný systém, logicky krátkého dosahu. Je určený proti nízkoletícím letadlům, tedy především proti bitevním letounům, a vrtulníkům. Systém používá kanón M168, která je variantou rotačního General Dynamics o ráži 20 mm. Vzhledem k tomu, že se jedná o rotační zbraň se zásobou 1 200 střel, VADS by byl nepochybně vhodný i proti UAV. Narozdíl od Chaparralu má dokonce radar AN/VPS-2 s malým dosahem a optický zaměřovač M61. Teoreticky by se mohlo jednat o vhodnou zbraň proti dronům stejně jako německý Gepard

Rychlost střelby činí až 3 000 ran za minutu s účinným dostřelem 1 200 metrů. Obě zařízení proto tvoří velmi solidní protivzdušnou obranu na krátkou vzdálenost. V podmínkách bojiště na Ukrajině by se proto stroje hodily třeba proti nebezpečným vrtulníkům Kamov Ka-52 Alligator nebo ruským dronům s íránskými součástkami Geran-2. Je proto vhodnou otázkou, proč systémy PVO Američané Kyjevu neposkytnou vzhledem k tomu, že se přeci jen jedná o zastaralá zařízení. Když mohou Rusové na frontě nasadit svoje sovětské T-55, proč by Ukrajinci nevyužili systémů VADS a Chaparral?

 

Tagy článku